O schůzku s BIS žádal Michálek proto, že v prostorách, kde si Knetig sjednával rozhovory, nebylo možné kvůli rušičkám pořídit hodnověrný zvukový záznam a premiér měl zaúkolovat BIS, aby Michálka vybavila dostatečným zařízením na pořízení nahrávky. Nečas na žádost nereagoval.

O měsíc později vyslal Nečas za Michálkem šéfa Úřadu vlády Lubomíra Poula, který si vyslechl jeho podezření. Tlumočil je pak premiérovi, načež se Michálek od Poula dověděl, že má vše řešit s Drobilem. Ministrovi údajně premiér sdělil, aby věc s Michálkem řešil a poslal jej na policii.

Podle opozice měl Nečas jako premiér protikorupční vlády jít na policii sám. S tím souhlasí i někteří právníci. Nečas v první řadě podpořil Drobila coby slušného a poctivého člověka, dohodl se na jeho rezignaci a za viníka celé kauzy označil Michálka. Podle Nečasova vyjádření je nedůvěryhodný, jelikož měl měsíce nahrávky v ruce, ale na policii se neobrátil, a obvinil Michálka, že jej chtěl také nahrávat. Za toto nařčení se mu pak veřejně omluvil.

Nečas se také bránil, že podobných oznámení dostává denně mnoho a premiér nemůže úkolovat BIS. Kvůli premiérově roli v kauze vyvolala opozice hlasování o nedůvěře vládě.

Kdo je kdo v kauze kolem SFŽP
Libor Michálek
Martin Knetig
Dušan Fibingr
Pavel Drobil
Ivan Langer
Petr Nečas
Radek John
Oldřich Martinů