Článek
Počet hvězd na vlajce je neměnný a odkazuje například ke 12 apoštolům, 12 měsícům v roce či 12 znamením zvěrokruhu. Naopak nemá nic společného s počtem členských zemí Unie, i když v roce 1986 jich opravdu bylo zrovna 12.
Vlajka EU dnes vlaje nejen před budovami evropských institucí, ať už v Bruselu či před jejich zastoupeními v členských zemích, ale i před nejrůznějšími národními úřady. Četně ji vyvěšují například v Maďarsku, kde visí i před mnohými obecními úřady na venkově, či ve Francii.
Naopak v České republice se tato vlajka příliš často nevidí. Rozruch vyvolali loni v listopadu výtvarník Bořek Šípek a hudebník Michael Kocáb, kteří se ji pokusili sami vyvěsit na Pražském hradě. Jejich záměr ale překazila hradní stráž.
Státy EU nemají pro vyvěšování unijní vlajky jednotná pravidla, ani sama Unie pro její používání nemá vlastní právní předpis. V některých členských zemích (například Itálii, Řecku či Dánsku) je užívání vlajky EU upraveno zákonem, jinde (včetně České republiky) se její vyvěšování řídí podle zákona o užívání státních symbolů.
S iniciativou, aby i Evropské společenství mělo svou vlajku, přišel Evropský parlament již v roce 1979. V dubnu 1983 se evropští poslanci rozhodli pro vlajku Rady Evropy, která jim k tomu dala souhlas v červnu 1985.
Kromě vlajky sdílí EU od roku 1986 s Radou Evropy i další symbol - hymnu, Ódu na radost z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena.