Hlavní obsah
Lyle Oberg býval politikem. Foto: Archiv společnosti Flowr

Z politiky se vrhl na marihuanu, produkce šplhá do desítek tun

Politice se devětapadesátiletý Lyle Oberg věnoval 15 let, během nichž na provinční úrovni ve své rodné Albertě zastával hned čtyři ministerské posty. Od roku 2017 však pracuje pro jednoho z kanadských licencovaných výrobců konopí, jehož užívání je v zemi javorového listu legální jak pro léčebné, tak rekreační účely. Jako vystudovaný lékař vidí v konopí velkou budoucnost. Pokud by prý trpěl chronickou bolestí či třeba epilepsií, šlo by o první lék, po kterém by sáhl.

Lyle Oberg býval politikem. Foto: Archiv společnosti Flowr
Z politiky se vrhl na marihuanu, produkce šplhá do desítek tun

Během své aktivní politické kariéry jste působil v Konzervativní straně Kanady. Co přivede politika s konzervativním zaměřením do byznysu s konopím?

Oblast konopí považuju za nesmírně vzrušující sektor, ve kterém se neustále děje něco nového a kde vidím spoustu příležitostí. Zcela otevřeně říkám, že je v tomto odvětví radost pracovat.

Užívání konopí je v Kanadě legální jak pro léčebné, tak rekreační účely. Byl jste v oblasti legalizace konopí angažovaný už coby politik?

Nebyl. Je ale nutné říct, že jsem byl politikem na provinční úrovni a legalizace konopí bylo téma, které se řešilo na úrovni federální. Já jsem navíc opustil politiku v roce 2008, kdy legalizace nebyla úplně na pořadu dne. Na druhou stranu jsem ale vystudovaný lékař a postupem času jsem získával čím dál více informací o tom, jak může být konopí v tomto směru prospěšné. Dospěl jsem tak k závěru, že se jedná o sféru, které bych se chtěl věnovat.

Příští rok má produkce ještě stoupat.

Foto: Archiv společnosti Flowr

Nyní pracujete pro konopnou společnost s názvem Flowr. Mohl byste stručně popsat, čím vším se společnost zabývá?

Flowr je kanadský licencovaný výrobce konopí, které pěstuje a prodává. Momentálně pěstujeme rostliny ve vnitřních prostorách na ploše 4000 metrů čtverečních a venkovní rostliny na 1500 metrech čtverečních. Najednou se na celou plochu vleze nějakých 100 tisíc rostlin konopí.

Zatímco u venkovních rostlin sklízíme s ohledem na naše klimatické podmínky pouze jednou do roka, ve vnitřních prostorách stihneme za stejnou dobu až pět sklizní. Rostliny pěstované uvnitř jsou ale podstatně menší.

Jaká je ve společnosti vaše role?

Moje pozice se nazývá Ředitel resortu politiky a zdravotnictví. Starám se tak o všechny záležitosti spojené s léčebným konopím. Určuju, kterým směrem se budeme ubírat, jaká bude naše strategie a do kterých zemí budeme konopí dodávat. Co se týče té politické části, tam je to především o spolupráci s vládami, kterým radím, jak dělat konopnou politiku.

Jaké náležitosti musí v Kanadě splňovat licencovaný výrobce konopí?

Legální pěstování a prodej konopí s sebou pochopitelně nese celou řadu požadavků a regulací. Nám trvalo skoro tři roky, než jsme licenci získali. Jednak musíte zaručit, že vaše podnikání není nijak spojeno s trestnou činností a jednak také zajistit, že všechny vaše prostory splňují požadované standardy k pěstování a následnému prodeji. A to se pojí s dodržováním všech pravidel a zákonů, které kanadská vláda nastolila.

Kolik sušeného konopí Flowr za rok vypěstuje?

Tento rok vypěstujeme nějakých 20 tun s tím, že v příštím roce bychom chtěli vypěstovat ještě o 10 tun víc.

Lékař vidí v konopí velkou budoucnost.

Foto: Archiv společnosti Flowr

Jaký je z hlediska kvality ten největší rozdíl mezi konopím vypěstovaným licencovaným výrobcem a samotným spotřebitelem doma na zahrádce?

Jako licencovaný výrobce musíme dodržovat všechny vládou odsouhlasené směrnice. Při pěstování například nemůžeme používat žádné chemické prostředky. Kromě toho se musíme postarat o to, aby na rostlinách nebyl žádný prach, plíseň či bakterie a aby půda a voda k zavlažování neobsahovaly žádné těžké kovy.

Když si koupíte konopí na černém trhu, tak tuto jistotu mít nikdy nebudete. Člověk si samozřejmě může vypěstovat vlastní konopí, stále je ale velmi obtížné zajistit, aby rostlinu nenapadla plíseň či padlí (houbová choroba napadající různé druhy rostlin, pozn. red.). V takovém případě musíte rostlinu zahodit, protože plíseň zkrátka vdechovat nechcete.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že „pokud chceme vyhladit černý trh, musíme mít ke konopí přístup“. Opravdu věříte, že legalizace konopí může černý trh zcela vymýtit?

Jsem o tom přesvědčený. Perfektním příkladem je alkohol. V dnešní době si může v podstatě každý seřídit palírnu a pálit vlastní alkohol, téměř nikdo to ale nedělá. Je mnohem jednodušší jít do obchodu a koupit si vyzkoušený produkt. Myslím, že policie by měla následovat zákony a ostře zakročit proti ilegálním pěstitelům. Nakonec to ale bude především přístup ke konopí na té nejvyšší úrovni, co nad černým trhem zvítězí.

Jaké pozitivní a negativní důsledky od legalizace konopí v Kanadě registrujete?

Co se týče pozitivních důsledků, jde jednoznačně o otevřenější postoj kanadských obyvatel ke konopí, ať už léčebnému či rekreačnímu. Řekl bych, že to stigma, které konopí dlouhou dobu provázelo, dnes už v Kanadě takřka neexistuje. Rezervy pak v některých provinciích mělo uvedení produktu na trh. Například v Britské Kolumbii nebylo v začátcích dostatečné množství prodejen, které by držely krok s poptávkou a černým trhem.

Dnes je ale situace mnohem lepší. V Britské Kolumbii je nyní nějakých 70 výdejen konopí, v Albertě dokonce 250. Tato čísla navíc neustále rostou, což je skvělé. Díky tomu pochopitelně klesá i cena, která se nyní v maloobchodech pohybuje okolo 12 až 14 dolarů (cca 210 až 250 korun) za gram, což není vůbec špatné.

Tvrdíte, že konopné stigma v Kanadě zmizelo a že veřejné mínění je vesměs pozitivní. Probíhala v zemi před legalizací nějaká informativní kampaň, která by lidem ukázala, že legalizace s sebou přináší i pozitivní důsledky?

Neprobíhala, ačkoliv by tomu nesmírně pomohla. Možnosti na reklamu psychotropních látek jsou totiž velmi limitované. I tak ale u lidí pozoruju velkou změnu v postoji ke konopí. Nedávno jsem si na toto téma povídal s třicetičlennou skupinkou seniorů, jejichž průměrný věk byl vyšší než 80 let a s konopím dosud neměli žádnou zkušenost. Na konci rozhovoru jsem se jich zeptal, kolik z nich by ho vyzkoušelo, pokud by jim pomohlo od bolesti či jakýchkoliv jiných problémů. Ruku zvedlo 29 z nich.

Vypěstovaného konopí je zhruba 20 tun.

Foto: Archiv společnosti Flowr

Vy jste vystudovaný lékař. Když se na konopí podíváte z lékařského úhlu pohledu, u jakých onemocněních může pomoci nejvíce?

Namátkou může pomoci například lidem potýkajícím se s demencí, epilepsií či chronickou bolestí. Výzkumy však ukazují, že konopí se svými 140 kanabinoidy (látka vyskytující se v rostlinách konopí, pozn. red.), má potenciál pomoci u tolika chorob, že je všechny prozatím nedokážeme vyjmenovat. Musím zdůraznit, že v posledních padesáti, šedesáti, možná i sto letech podobné výzkumy a studie takřka neprobíhaly, takže jich je stále nedostatek.

Konopí pro rekreační účely je dnes kromě Kanady legální také v několika státech USA, Uruguayi, Gruzii či Jihoafrické republice. Domníváte se, že ostatní země se budou držet tohoto trendu a v příštích letech konopí také zlegalizují?

To je velmi těžká otázka. Osobně se domnívám, že pro rekreační účely zlegalizuje konopí v příštích pěti letech pouze hrstka států. Pro léčebné účely jich ale může být klidně sto. Legalizace konopí pro léčebné účely bývá často prvním krokem, nemusí to být ale podmínkou. Jako lékař jsem každopádně přesvědčený, že ke konopí musíme získat přístup globálně, protože může zachránit spousty životů.

Odvážil byste si odhadnout, které státy by mohly konopí v příštích letech zlegalizovat?

Je obtížné něco takového odhadovat. Nikdy bych třeba neřekl, že Malajsie či Indonésie povolí léčebné konopí, teď se o tom ale vedou diskuse a zdá se, že se to brzy stane. Konopí pro rekreační účely je legální v řadě amerických států a myslím, že ostatní budou brzy následovat. To samé státy v Evropě. Myslím si, že se nebavíme o tom, jestli zbytek světa konopí zlegalizuje, ale o tom, kdy se to stane. Nejde totiž jenom o pomoc nemocným lidem, ale také o velký přísun peněz z daní do státní pokladny.

V rámci zaměstnání přicházíte s konopím do styku dennodenně. Užíváte ho také?

Konopí užívám velmi sporadicky, což znamená tak jednou do roka. Pokud bych ale potřeboval konopí ze zdravotních důvodů, nad ničím bych nerozmýšlel a užíval ho klidně pravidelně. Kdybych trpěl chronickou bolestí, chronickým zánětem či třeba epilepsií, byl by to první lék, který bych volil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků