Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Co najdete pod kadibudkou aneb Každý poklad není ze zlata

Když se řekne hledač pokladů, pravděpodobně si představíte muže s rýčem a lopatou, který touží najít truhlu plnou zlata. Ne každý poklad však musí být z drahého kovu. Skupinka sběratelů z amerického Buffala totiž hledá mnohem obyčejnější věci v místech, kam byste před sto lety rukou asi nesáhli.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Co najdete pod kadibudkou aneb Každý poklad není ze zlata

Napadlo by vás vykopat díru v místech, kde kdysi stály kadibudky a hledat tam poklady? Přesně takovou zálibu má partička mužů v newyorském Buffalu. Dřevěné boudy dříve sloužily k vykonání potřeby, ale také k vyhazování nepotřebných věcí z domácností.

Peter Jablonski, prezident místního spolku sběratelů, na vrtání se v pozůstatcích dávných toalet nevidí nic špatného. „Za tu dobu se už biologický odpad dávno rozložil, není potřeba se obávat nějakých zdravotních rizik, nesetkáte se už ani se zápachem,” vysvětluje hlava amatérských archeologů.

A co vlastně v zemi objevují? „Najdete zbraně, hřebeny ze slonoviny, porcelánové panenky, mince, lahve, knoflíky a mnoho dalšího. Jsou to věci, na které nikdo nesáhl třeba 175 let,” vyjmenovává obsah pokladů.

Archeologové radostí neskáčou

V praxi si skupina vytipuje místo na pozemku usedlosti, kde dříve stávala kadibudka, získají povolení, vykopou na místě dvoumetrovou díru a dávají se do pátrání po věcech zhruba z konce 19. století.

Věděli jste, že...
otvor na dveřích kadibudek má kromě propouštění světla i jiný význam? Nejčastěji se objevují vyřezané symboly měsíce a hvězdy. Když v koloniálních dobách nebyla příliš vysoká úroveň gramotnosti, značily symboly genderové rozdělení. Zatímco dámy si odskočily za dveře s měsícem, mužům byly vyhrazeny ty s hvězdou. Pokud však na místě stála pouze jedna bouda, většinou se používal jednotný měsíc.

„Chodíme ode dveří ke dveřím a žádáme lidi o povolení kopat tam, kde kdysi stála dřevěná budka,” popisuje Jablonski cestu k pokladům, které mohou mít cenu stovek a někdy i tisíců dolarů.

„Když něco objevím, tak přemýšlím, kdo věc asi naposledy použil. Je zázrak, že se podaří objevit tak zachovalé předměty. Propojí vás to s historií,” říká Jablonski, který podle svých slov nesnáší, když se na historii zapomíná.

Ačkoliv se může zdát, že parta chlapíků, kteří se vrtají v zemi, nemůže nikomu vadit, skuteční archeologové mají odlišný názor. Podle nich totiž „hledači z kadibudek” ničí historii a jsou pro archeology hrozbou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků