Chuť venezuelskému rumu dávají i ženy

Mistr rumu zodpovídá za chuť a pečlivé míchání rumů, přičemž každá láhev je ve skutečnosti jemnou směsí rumů různého stáří, píše AFP.

„Každá kreace je kompozice, jako umělecké dílo,“ vysvětluje 70letá Carmen Lópezová de Bastidas, která je od roku 2016 mistryní rumu ve společnosti Carúpano, kde pracuje již 32 let. Vytvořila už přes 60 směsí, od nejlevnějších lahví až po ty nejdražší. Je podepsaná i pod rumem Legendario, který byl v roce 2014 na Mezinárodním kongresu rumu v Madridu vyhlášen nejlepším rumem na světě.

A co tato dáma dělá, když si někdo smíchá kvalitní rum s colou? „Zavřu oči,“ říká s úsměvem.

„Carmencita“, jak jí přezdívají kolegové, se k rumu dostala náhodou. Její dcera byla alergická na vlhkost Caracasu, a tak vystudovaná chemička přijala práci v oddělení kontroly kvality ve společnosti Carúpano ve městě Macarapana na severovýchodě země.

Její nos však dokázal zázraky, rychle se zapojila do procesu výroby rumu a stala se jednou z mistryň „prémiování“ venezuelského rumu. Ten byl dříve považován za nekvalitní, ale dnes je uznávaný po celém světě. „My ženy jsme o něco citlivější. Hledám krásu ve vůni a chuti. Ze všeho nejdřív se musí líbit mně samotné. Snažím se vytvořit osobité rumy, které budou mít různé charakteristiky,“ vysvětluje Lópezová de Bastidas.

Rum, nápoj mužů? „To už je minulost. Mnoho žen má rádo dobrý rum,“ říká a dodává, že i ve svých 70 letech se stále učí nové věci.

Sto kilometrů západně od Caracasu, v Hacienda de Santa Teresa, pracuje ve stejnojmenné továrně na rum čtyřiapadesátiletá Nancy Duarteová, které je v oboru rovněž 32 let. Také ona říká, že se stále učí.

Když se Duarteová kvůli nedostatku míst nedostala na medicínu, stala se techničkou v potravinářství a nastoupila na stáž do Santa Teresy. O rumu se učila z praxe, kde si jejího čichového a chuťového nadání všiml ředitel. Ve firmě pracuje dodnes a loni v září se zde stala mistrem rumu.

„Při ochutnávkách jsem rozlévala hostům do skleniček a tajně jsem ochutnávala různé suroviny, vůně a chutě. Bylo pro mě snadné tyto dovednosti rozvíjet,“ říká bez příkras.

„Ostatní mistři výroby rumu se nebránili,“ vzpomíná, ale „analytici a laboranti žárlili a nechápali, jak jim může ‚malá holka‘ říkat, co mají dělat“. Nakonec si však získala respekt. „Stálo mě to hodně slz,“ tvrdí.

Rozlehlý areál Santa Teresa, postavený v koloniálním stylu, je přístupný turistům. Ti mohou nahlédnout do palírny, na pole s cukrovou třtinou a popíjet koktejly ve starém autobusu s dřevěnými sedadly. K dispozici jsou také ochutnávky, které vedou ženy, které vyškolila Duarteová.

Jednou z nich je 34letá Kharelis Navasová, která začínala jako průvodkyně. „Rum je světem mužů, to rozhodně; ale být ženou není problém, protože my ženy máme specifický talent. Věnujeme pozornost detailům,“ říká. Její šéfka ji v tomto názoru ujišťuje. „Ve světě rumu budou ženy ještě dlouho!“

Může se vám hodit na Zboží.cz: