Článek
„Pořídil jsem si brownfield,“ zavzpomínal na začátky Hlubek a pokračoval: „Když družstvo před osmi lety zkrachovalo, tak jsem správkyni konkurzní podstaty poslal jen tak legrační nabídku.
Věděl, jsem, že jsou jiní velcí hráči, kteří chtějí areál koupit. Jenže si to všichni na posledních chvíli rozmysleli a správkyně mi zavolala, že na mě přišla řada,“ směje se.
Protože nic jiného než zemědělství v areálu dělat nešlo, vrhl se na kozy. „Kozí farmaření je taková vyšší dívčí. Je náročnější než krávy co do know-how i pečlivosti. V kozách prostor na chyby není,“ upozornil a dodal, že kozy navíc byly výzva.
Dojící linka kozí farmy je plně automatizovaná. Kozy jen přijdou, postaví se do boxů a počkají, než je technika podojí.
„Chtěl jsem zkusit něco, co není snadné, ale zároveň jsem nechtěl soutěžit s velkou konkurencí.“ Kozí farmu Bon Lait, což je v překladu dobré mléko, založil Hlubek s manželkou Michaelou v roce 2014. Z Francie dovezl 300 sánských koz a v lednu 2015 začali dojit.
„Dnes dojíme 700 koz, na konci roku jich bude 850, a máme ještě 150 ovcí. Pak spoustu mládeže, takže celé stádo má asi 1500 hlav,“ nastínil majitel rodinné farmy a gurmánské mini mlékárny. Od jedné kozy Hlubkovi nadojí necelé čtyři litry mléka denně.
„Měl jsem i dvě rekordmanky, které dva měsíce dojily 11 litrů, pak šly na devět. Devítilitrových mám teď asi 15,“ prozradil. Asi 70 procent produkce mléka dodává farma jiným zpracovatelům. Ze zbytku vyrábí jogurty. Udělá jich 40 tisíc měsíčně. Část prodává pod svou značkou v obchodech nejen s farmářskými potravinami či delikatesami, a část pod privátní značkou v jednom supermarketu.
„Jogurty děláme i do Polska. A před třemi měsíci jsme uvedli na trh první sýr. Jde o kozí sýr ve slaném nálevu, je to sýr balkánského typu,“ popsal farmář, jenž prodává i sušené kozí mléko s colostrem a chystá projekt farmářského masa z koz.
Farmář Lukáš Hlubek s několikadenním kůzletem, jenž začne zhruba za rok dávat první mléko.
Kozy mají k dispozici pastviny na osmi hektarech. „Od jara do zimy jsou přes den venku, ale na noc jsou ve stáji stejně jako celou zimu. Starat se o kozy je náročné, je to alchymie, ale dělat pokusy nebo vymýšlet něco nového se tady nevyplácí. Nejjednodušší cesta je zajít k někomu, komu to funguje a kopírovat,“ vysvětlil Hlubek a přiznal, že sám absolvoval asi 40 cest, hlavně do Francie, Holandska či Španělska, aby se učil od těch, co to umí nejlépe.
To, že řada lidí nemá ráda kozí produkty kvůli specifickému aroma, ví. Jeho výrobky však po kozině cítit ani nejsou. Mohou za to právě jeho Francouzky.
„Čistokrevná sánská koza je speciálně vyšlechtěná tak, aby dávala mléko s velmi slabým až žádným kozím aroma,“ potvrdil farmář, který má i další podnikatelské aktivity. Například veterinární ambulanci či nemocnici pro koně, která se specializuje na břišní a ortopedickou chirurgii.
V mlékárně mám čtyři nejlepší lidi, protože tam se nesmí udělat žádná chyba, vysvětlil farmář Lukáš Hlubek.
Aby mohly kozy dojit, musel je nechat oplodnit. První kůzlata se v Krmelíně narodila díky spermatu odvezenému od chovných kozlů přímo z Francie. Dnes má Hlubek asi dvě desítky vlastních kozlů. A bude je potřebovat, protože chce farmu i mlékárenství stále rozvíjet.
„Už teď bychom mohli dělat při nonstop provozu v mlékárně 400 tisíc jogurtů měsíčně. Ale nejsou lidi. I tak však pořád něco vymýšlíme a testujeme. Dnes jsme testovali třeba ovčí jogurtový nápoj s rumem,“ uzavřel majitel více než tisícihlavého kozího stáda.
Může se vám hodit na Firmy.cz: