Mnoho úspěšných podnikatelů nemělo úplně vřelý vztah ke škole. Jak jste to měl se studii vy?

Já jsem studoval informatiku, ekonomku, filozofii a business, ale ani jedno jsem nedostudoval.

To jsou docela hodně odlišné obory. Zdržel jste se někde déle než rok?

Nikde jsem nedal druhý semestr, vždy jen první.

Co byla tedy vaše motivace vždy po tom odchodu jít na další školu?

No, já jsem školu nikdy moc nechtěl dělat, ale moje babička strašně toužila po tom, abych měl vysokou školu, tak jsem tedy šel na tu informatiku. Ona mi řekla, že je strašně šťastná a že když z té školy odejdu, tak umře. Na ty ostatní školy jsem šel potají a babičce jsem stále říkal, že studuju tu informatiku, i když jsem tam už dlouho nebyl. No a pak babička umřela, a tak jsem přestal studovat.

To začínáme tedy zostra. Zkoušel jste nějaké podnikání už během školy?

Ale jasně. Nepočítám-li školní časopis, tak za zmínku asi stojí sběr borůvek.

To zní spíš jako brigáda než jako podnikání...

No, já je nesbíral. Jak bydlím v Jindřichově Hradci, což je nějakých 15 kilometrů od hranic, tak jsem si všimnul, že na hranicích se prodávají borůvky asi za 150 Kč za kilo. V Hradci je jednota vykupovala za 50 Kč za kilo. Tak jsem lidem nabízel pětapade, o deset procent víc, tak to prodávali mně. No a s tím jsem pak jezdil na hranici prodávat to za těch 150 Kč. A pak jsem měl ještě manufakturu na takové ty jukeboxy do hospod, jak do nich hodíte peníze a ono vám to zahraje. A tak nějak jsem začínal...

Co udělala s vaší nápaditostí éra internetu?

Měl jsem nějaké e-shopy s elekronikou nebo první e-shop s elektronickými cigaretami v ČR vůbec. Potom jsem ještě nějak obchodoval s doménami, prostě docela hodně věcí...

Jak jste se z těchto oblastí dostal do podnikání v oblasti cestování?

Tak mě to k tomu vždycky táhlo a vlastně jsem si v počátku svůj aktuální projekt vymyslel tak nějak pro sebe.

Tady by se hodilo připomenout, že vaše podnikání, o kterém se budeme bavit, je vyhledávač letenek, jehož systém hledání je založený na tom, že umožňuje propojit i lety aerolinií, které společně běžně nespolupracují. Kdy příběh začal?

Přesně v době, kdy jsem odešel z další školy a zároveň jsem prodal svou předchozí firmu, takže jsem měl nějaké drobné a přemýšlel jsem, co dál. A zrovna to vycházelo tak, že jsem dostal ten nápad na dnešní Kiwi.com, tehdejší Skypicker. S tehdejší přítelkyní, nyní už manželkou, jsme na podzim 2011 hledali letenky do Portugalska. Nic levného tam nelétalo a my jsme chtěli sehnat nějaký low-cost. Věděli jsme ale, že tehdy létal Ryanair do Milána a z Milána už se dalo dostat do Porta s EasyJet. Z Fara do Eindhovenu jsme objevili let Wizz Air a zpátky do Prahy jsme se už dostali opět s EasyJet.

Jak dlouho vám to trvalo?

No, asi týden. Nakombinovali jsme si to krásně, ale nejtěžší bylo to zkombinovat tak, aby na sebe vše navazovalo tak, jak jsme potřebovali. Žádný z tehdejších vyhledávačů mi to nenašel, ale já sám jsem to najít dokázal. Říkal jsem si, že kdyby se to dalo zautomatizovat a poskytnout toto vyhledávání jako službu, tak že by to mohl být zajímavý byznys. Po návratu z dovolené jsem tedy začal hledat investora, vývojáře a už to jelo.

Od nápadu, že by to asi šlo, až po samotné zautomatizování, je to docela dlouhá cesta...

No já jsem byl ještě k tomu docela naivní a přišlo mi to celé docela jednoduché. Tak když jsem si ty letenky dokázal najít sám, tak proč by to nedokázal počítač, že. Ale tak našel jsem tehdy vývojáře, který se mnou firmu spoluzakládal a dodnes tu pracuje jako technický ředitel. No a on to tehdy skutečně nějak naprogramoval. Umělo to ale jen nějakých 20 aerolinek a z dnešního pohledu bylo to vyhledávání strašně předpotopní. Nicméně si toho tehdy všimli nějací další investoři, my měli víc prostředků na práci, mohli jsme najmout více lidí a začít nahrávat další data a vše zdokonalovat. Ta cesta není ještě stále ukončená.

Kdy byl v celém vašem podnikání ten bod, kdy jste si říkal, že tohle je ono? Že jste jednoduše konečně našel něco, co funguje a čemu má smysl se dlouhodobě věnovat?

Někdy v roce 2014, kdy jsme konečně našli ten model, jak by to mohlo celé fungovat, kdy se to celé zkompletovalo. Našli jsme distribuční partnery, díky kterým se povedl nějaký ten růst a vše se ustálilo. Měli jsme data, měli jsme síť distributorů a věděli jsme, kam pokračovat dále. Teď máme zhruba 1700 zaměstnanců. Kolem tisícovky u nás a zbytek v zahraničí.

Jak moc je pro váš byznys důležitá Česká republika?

Z celkového pohledu minimálně, tvoří pro nás méně než jedno procento obratu. Největším trhem jsou pro nás Spojené státy, země Evropské Unie a následuje Jihovýchodní Asie. Velmi složité je pak třeba dostat se na čínský trh.

Když byste se trochu podíval do dat, jak dlouho třeba Čechům trvá zarezervovat si cestu?

Trvá jim to jeden den, šest hodin, osm minut a 12 sekund. Udělají u toho 38 vyhledávání - zkouší tedy třeba lety z Prahy, Brna, Vídně či Bratislavy. A samozřejmě zkouší různé termíny.

Jaké jsou hlavní tři destinace, které přes váš vyhledávač Češi kupují?

Španělsko, Velká Británie a Itálie. Pokud se ptáte na města, tak jsou to konkrétně Londýn, Barcelona a Řím.

Jaká místa na naší planetě máte nejradši vy sám?

Mám moc rád Kolumbii a její hlavní město Bogotu, strašně se mi líbilo na Galapágách, které náleží Ekvádoru, a pokud bych měl mluvit o Evropě, tak určitě to Portugalsko. Lisabon i Porto jsou krásné, ale nejvíce se mi líbilo asi v Sagres.

Dobrý vkus. Na moment ale ještě zpět k podnikání. Svou firmu vedete zhruba už šest let, jak se vám změnil průměrný pracovní den? Stal jste se z vizionáře manažerem?

Ne, to určitě ne. Já sebe ani úplně nevnímám jako manažera. Je to teď všechno organizovanější než tehdy, ale stále to není stereotyp. Předtím to bylo spíše o hašení problémů, které vyvstaly a řešil jsem to všechno sám. Dnes už tyto organizační věci tolik neřeším, ale spíš se soustředím na nějaké dlouhodobější strategické věci, třeba kam se vůbec bude firma pohybovat, anebo řeším nějaká větší obchody s těmi největšími partnery, což jsou věci, které se tvoří také velmi dlouho.

Kde osobně vidíte do budoucna prostor pro získání nějaké výhody nad konkurencí?

My máme tu výhodu, že jsme začali s tím kombinováním letů aerolinek, které spolu nespolupracují. To je stále náš hlavní byznys, který tvoří pořád nějakých 70 procent našeho obratu a nečekáme, že by se to mělo v dohledné době nějak měnit. Teď ale začínáme pozvolna přidávat pozemní dopravu, už máme integrované nějaké první čtyři vlakové partnery. Během roku 2018 bychom chtěli mít v systému 150 vlakových i autobusových dopravců pro kombinaci s již stávajícími lety. A to vše může ještě pokračovat třeba začleněním Uberu.

Takže stále zůstáváte u dopravy samotné...

Tvoří to nejdůležitější část naší nabídky, ale už nyní umí naše mobilní aplikace zajistit další služby od ubytování přes pojištění až po zážitky na cílovém místě. Do budoucna plánujeme další zkomplexnění služeb.

Máte v hlavě čistě teoretickou možnost exitu z firmy, tedy její prodej?

Čistě teoretickou - vždy samozřejmě závisí na podmínkách. Čistě za sebe si ale teď neumím úplný odchod z firmy vůbec představit, nedávalo by mi to smysl. Peněz mám teď pro svůj život dostatek, o penězích to tedy vůbec není. Mám manažerský plat, ze kterého zaplatím jídlo i nájem, proč odcházet? Myslím, že mám pro firmu stále ještě hodnotu a přišlo by mi škoda odcházet od slibně rozdělané práce.