Výška je u lampářů důležitým faktorem. Čím vyšší, tím lepší, nepotřebuje totiž pak tak vysokou tyč na rozsvěcení. „Já měřím 205 centimetrů, jsem asi nejvyšší lampář na světě,“ směje se vedoucí Plynárenského muzea.

Počet lampářů by se tedy dal spočítat na prstech jedné ruky, protože dnes se lampy rozsvěcují automaticky. „Vím o lampáři v Polsku ve Wroclawi, v Brestu v Bělorusku i v Londýně… je nás velice málo,“ přiznává Žákovec s úsměvem.

„Je důležité říci, že lampáři už nechodí. Lampy se rozsvěcují automaticky, ale my, jako plynaři, máme zájem obnovit tu tradici, ukázat veřejnosti, jak se v minulosti lampy rozžehaly, proto před Vánoci v době adventu chodí lampář každý den po Karlově mostě a ukazuje to turistům, lidem,“ vysvětlil Jan Žákovec, který se během vteřiny stal na Karlově mostě celebritou. Turisté i Češi se s ním chtějí fotit nebo se aspoň zeptat na podrobnosti.

Hlídači luceren

Prvních 200 plynových lamp se v Praze rozsvítilo 15. září 1847. Světlonoši nebo také hlídači luceren měli původně dlouhou lampářskou tyč s ohněm na konci, na lampě si otevřeli přívod plynu a pomocí tyče ji rozsvěceli. Později se to zautomatizovalo.

„Zlatá éra lampářství byla ve 20. letech. V roce 1927 bylo asi 140 lampářů. Měli na starosti okolo 7500 plynových lamp,“ vypráví Žákovec. Po druhé světové válce šel počet plynových lamp rapidně dolů. Takže se samozřejmě snížil i počet lampářů, věnovali se tomu spíše důchodci a brigádníci. Úplně skončili na jaře roku 1985, kdy zhasly poslední lampy na svítiplyn a už to vypadalo, že éra lampářství nadobro skončila.

Naštěstí se v roce 2002 rozhodlo, že tato tradice do Prahy patří a v rámci projektu Osvětlení Královské cesty se rozsvítily první plynové lampy novou technologií – na zemní plyn. V současné době je tedy v Praze 700 lamp podél celé Královské cesty, historické trasy, po které přijížděli ke korunovaci čeští králové. Cesta začínala v Králově dvoře na Starém Městě a historickým centrem přes Karlův most pokračovala až na Pražský hrad do katedrály sv. Víta.