Connor začal jako čtrnáctiletý brigádou v tamní restauraci, kde pracoval o víkendech, a za dva roky si nashromáždil v přepočtu kolem 200 tisíc korun. Za ty nejprve nakoupil akcie velkých firem, postupně je ale prodal a investoval téměř všechny úspory do cenných papírů takřka neznámé společnosti, které se prodávaly jedna za 0,003 dolaru, napsal časopis The Verge.

V průběhu roku kupováním a prodáváním dalších centových akcií zhodnotil své jmění na více než 300 tisíc dolarů. Založil si také vlastní stránku, na níž za roční poplatek 2000 dolarů (44 tisíc korun) radí zájemcům, jak na trhy. Zkrátka rozený podnikatel.

Štěstí a píle

Connor měl jistě obrovské štěstí, že obchodoval v době, kdy trh rostl, ani na burze ale člověk k penězům nepřijde jen tak. Je neustále na svém smartphonu, z něhož kupuje a prodává cenné papíry u jídelního stolu, na záchodě a občas i pod lavicí ve škole; ve svém pokoji má dva monitory ukazující mu vývoj ceny akcií a celé hodiny vyhledává informace o společnostech a hledá tipy a rady na internetových fórech.

Pomohlo mu i to, že jeho otec John je bývalým obchodníkem na Wall Street. Ten ho inspiroval svými zkušenostmi – a svou opatrností. „(Centové akcie) nejsou nic pro mě. Můžeš vydělat, ale také prodělat peníze velmi, velmi rychle,“ podotkl John.

Syna sice v jeho snu podpořil, nutí ho ale, aby zhruba polovinu výdělku investoval dlouhodoběji a daleko bezpečněji. „Kdyby přišel o všechno, nikdy bych si to neodpustil,“ vysvětlil. Connor mu také slíbil, že půjde na vysokou školu. „Nemám nad ním takový dohled, jaký bych měl mít,“ postěžoval si přesto otec.