Článek
Jaká byla během ceremoniálu ve Staples Center atmosféra?
Byl jsem jí trošku zaskočen, protože to všechno bylo poněkud roztahané. V televizi běžela písnička, pak komentář, vyhlášení a následovala pauza na reklamy. Během té doby se v sále nic nedělo, lidé odcházeli na občerstvení. Takhle to bylo celé tři a půl hodiny, což bylo zdlouhavé a bránilo to jakémukoli vygradování večera.
Zaujalo vás něco z programu?
Celá řada vystoupení. Nadchla mě třeba Jennifer Hudsonová, kterou jsem měl možnost vidět poprvé. Hezky navázala na vystoupení Whitney Houstonové, od níž dostala cenu. Líbila se mi i Adele, byla tam řada hezkých vystoupení.
Zaznamenal jste v programu i nějaký trapas?
V podstatě ani ne, jen mě překvapilo, že když končily reklamní přestávky, ujal se slova nějaký organizátor, který vyzval lidi, aby se vrátili na svá místa a pak začal odpočítávat, kolik zbývá do zahájení přenosu. Od návštěvníků to evidentně nebylo příliš dobře vnímáno a výsledkem byl určitý chaos.
Když se vyhlašovala poslední Grammy a získal ji někdo, s kým se příliš nepočítalo, řada lidí se zvedla a odcházela ze sálu. Byl to i důsledek toho, jak byl ceremoniál dlouhý. Myslím si, že Evropané by se k pořádání takové akce postavili jinak.
Setkal jste se s některým z nominovaných nebo vítězů?
Měl jsem možnost projít se po červeném koberci, ale v tu chvíli tam nikdo z umělců nebyl. Jen v dáli jsem zahlédl Paula McCartneyho.
