Hlavní obsah

Baťůžkáře neodradily ani teploty kolem nuly

Právo, Rudolf Voleman

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

KARLOVY VARY

Ani chladné počasí a noční déšť neodradil naprostou většinu návštěvníků od dalšího pobytu na karlovarském filmového festivalu. Nejotrlejší jsou baťůžkáři, kteří museli ve stanovém městečku na lehkoatletickém stadiónu v karlovarské městské čtvrti Tuhnice vydržet přes noc na neděli slejvák a ráno teploty blížící se pouhým pěti stupňům nad nulou.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Karel a Ota z Golčova Jeníkova se ve stanovém městečku ohřáli u vlastních míchaných vajíček.

Článek

„Ještě nikdo nepřišel, aby se z dalšího pobytu ve stanovém městečku předčasně odhlásil,“ uvedl recepční Richard Stojan.

„Spíše si naopak chodí pobyty u nás prodlužovat na další festivalové dny. Vzhledem k počasí to jsou z mého pohledu docela hrdinové,“ dodal recepční.

Hned u vstupu do stanového městečka balily stan dvě studentky z Hradce Králové. „Měly jsme návrat v neděli naplánovaný, ale to počasí jej přeci jenom trochu urychlilo,“ uvedla Barbora Holubová.

„V noci jsme se probouzely zimou. Jsme na festivalu již potřetí, ale tak špatné počasí jsme tady ještě nezažily,“ dodala.

Zahřejeme se vzájemně

Lepší náladu měla skupinka baťůžkářů z Nymburka. „Nám to chladno nevadí, protože tady máme kluky a ti nás v noci zahřejí,“ usmívala se Kamila. „Jsme sice jen dva kluci na tři holky, ale my si s tím ve stanu nějak poradíme,“ přidal se Dominik.

„Pro nás je lepší chladno než vedro,“ nedělal si problémy s nízkými teplotami Karel z Golčova Jeníkova, když před stanem smažil na vařiči míchaná vajíčka.

„Alespoň je možné ve stanu vydržet. Pamatujeme si z loňska, že v něm bylo strašné vedro. Takže nám je to chladno spíše příjemné,“ dodal.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Plánovaný nedělní odjezd ze stanového městečka na karlovarském festivalu studentkám z Hradce Králové urychlilo chladné počasí.

"Už večer mi byla zima, když jsem šla z kina zpět do stanového městečka,“ přiznala devatenáctiletá Jana Prokopová z Prahy.

„Mám ale jednoduchý recept, jak to přežít. Na noc jsem si párkrát cvakla z placatky rumu a spala jsem jako ovečka. Ráno to je horší, ale když se člověk rozhýbe, tak i to lze ve svetru přežít,“ uzavřela.

Reklama

Výběr článků

Načítám