Vznikal tak nějak z musu, jako když rozsadíte maliny, protože se už rozrostly moc a potřebují další prostor. Zároveň ale dostal do vínku toleranci na obou stranách, ochotu neporvat se do krve ani při vážných sporech a umění naslouchat v nesouhlasu. Pro dějiny půjde o to největší, co kdy dokázali pánové Klaus a Mečiar. Kam se hrabe kupónová privatizace, kam se hrabe ekonomický přínos dovozu propisek z mezistátních návštěv.

Čím víc sleduju domácí politickou debatu, čím víc si píšu s anonymy po mejlu a debatuju na Facebooku, tím míň je pro mě důležité, co si kdo myslí. A tím důležitější naopak je, jak si to myslí a jak je schopný se o tom bavit.

Je jedno, koho budete volit. Pitomců bylo a bude v pražských úřadech vždycky dost, většinou je přežijeme. Skutečný boj se nevede o prezidentskou sesli, ale o nás osobně. O naši schopnost poslouchat ty druhé beze vzteku.

Je jedno, koho nenávidíte, jestli Zehoše nebo Dramana. Vždycky je to blbě. Když bráníte národní hodnoty a chcete při tom věšet lidi, nestojí vaše národní hodnoty za nic. Takový národ by si zasloužil rozpustit v hordě imigrantů. Když bojujete za demokracii a mluvíte při tom o debilech z vesnic, co nemají nárok na volební právo, je vaše demokratičnost na vyližpytel. Takoví demokrati by si nejlíp rochnili ve feudalismu pod knížaty.

Štefan Švec

Štefan Švec

FOTO: Milan Malíček, Právo

My sluníčkáři samozřejmě víme, jak špatný prezident je Miloš Zeman. I pytel písku by byl lepší prezident než Miloš Zeman, a kdyby se pytel písku dostal se Zemanem do druhého kola, budeme volit pytel písku. Ale nepřestaneme při tom přeci respektovat lidi, co to mají obráceně a volili by Zemana, i kdyby proti němu kandidoval Ježíš! Můžeme se bavit, můžeme se hádat, ale kdo začne těm druhým nadávat, vylučovat je z národa a vyhrožovat jim kulkou do hlavy nebo vyhozením z práce kvůli názoru, ten automaticky prohrál. I kdyby jeho kandidát dostal devadesát procent hlasů. To je vzkaz, který bychom si měli vzít ze čtvrtstoletí starého, tichého a napůl nechtěného vzniku našeho státu. Nebylo to hurávlastenecké, nebylo to vlastně ani moc demokratické, ale bylo to mimořádně vstřícné k těm druhým. K těm, se kterými se zdánlivě nejde dohodnout.