Zaprvé je to téma studené války a zahraniční politiky USA v Latinské Americe, kde se často válka studená stávala válkou horkou, i když hybridní, to znamená takovou, v níž část obyvatel dané země povstane za podpory hegemona proti vlastní vládě; příklady jsme viděli v Chile, Argentině, Brazílii, Nikaragui nebo Guatemale.

Zadruhé role někdejšího Československa, významná zejména v počátcích Castrovy vlády a při jeho obratu k zemím sovětského bloku. Československo tehdy rozhodně přispělo ke stabilizaci Castrova režimu dodávkami zbraní i ekonomickou, diplomatickou a rozvojovou pomocí v širokém smyslu.

Mnozí později reformní komunisté si projektovali do kubánské reality své sny o novém nebyrokratickém „socialismu bez Stalina“ (A. J. Liehm), který by se na Kubě mohlo povést uskutečnit a který by mohl zpětně pozitivně ovlivnit celý sovětský blok. Mezi tyto reformní intelektuály-komunisty patřili po omezenou dobu třeba Adolf Hoffmeister, Lumír Čivrný nebo Čestmír Císař.

Zatřetí jde o skutečnost, že byla kubánská revoluce důležitým vývojovým momentem globální socialistické revoluce, započaté v roce 1917 v Rusku. Představovala naději na obrození systému po tragických zkušenostech stalinismu, represích padesátých let a rozsáhlé ekonomické stagnaci, která se obecně připisovala rigidnímu byrokratismu, monopolní roli komunistických stran ve společnosti a imperialistickému vměšování KSSS do fungování zemí sovětského bloku. Kritici tehdy poukazovali na bezduché kopírování sovětského ekonomického modelu, zcela nevhodného pro střední Evropu či Latinskou Ameriku. Odtud široce sdílená naděje na posílení nezávislých cest k socialismu.

Významným přínosem Fialovy studie je mimo jiné to, že vrací do hry důležitou část levicové paměti, kterou není správné zamlčovat. V západních demokraciích je v současnosti levice v hluboké krizi a zdá se zatím, že zde není naděje na pozitivní východisko. Fiala se proto ptá: Může se dnes euroamerická levice poučit z kubánského vývoje i jinak než negativně? Je zde něco, na co lze pozitivně navazovat? Čtenář najde v knize mnoho podnětů k hledání odpovědi na tyto otázky, které současná globální krize demokratického kapitalismu aktualizuje.

I dnes stojí za to připomínat, že s revolucí byly spojené požadavky na sociální spravedlnost, samostatnost a demokracii. „Castra“ se proto svým způsobem zbavit nelze, protože by to znamenalo vysmát se Kubáncům za jejich snahu opustit druhořadé postavení obyvatel „zadního dvorku Ameriky“ a vlastníma rukama se snažit zlepšit do té doby nevalné postavení své země. Tyto požadavky zůstávají posud aktuální. (…)

Není pochyb o tom, že (kubánská revoluce) ve své době změnila myšlení mnoha lidí – přinejmenším proto, že dokázala probudit na několika kontinentech velké naděje. Pro obyvatele bývalých kolonií byla symbolem svobody a pro další příslibem, že vznikne lepší systém, který se stane alternativou jak ke kapitalismu, tak k socialismu v bývalém sovětském bloku. Dokonce i diplomaté amerického prezidenta Obamy připisují Kubě zásluhy za to, že měla „zásadní vliv na globální představivost během studené války“. (…)

Tím, k čemu dnes Kuba s největší pravděpodobností směřuje, je kombinace politického autoritářství a kapitalismu, což je směr, který se prosazuje v mnoha zemích světa. Ať už jde o Čínu, Singapur, Rusko, nebo zřejmé tendence vydat se tímto směrem i ve středovýchodní Evropě, ukazuje se, že spojení demokracie s kapitalismem není v žádném případě nevyhnutelné. Což je problém, který se palčivě týká nejen Kubánců, ale i nás ostatních. Otázky vztahu svobody, pokroku, demokracie a solidarity, které před námi otevřelo již 20. století, totiž zůstávají dodnes nevyřešené – píše Fiala.

Důležitým poselstvím knihy je rovněž otázka vztahu Severu a Jihu planety, kterou konec studené války, rychlá globalizace kapitalismu a prudce rostoucí vědomí ekologické neudržitelnosti ekonomického růstu učinily výjimečně aktuální. Musí se Jih jednoduše stát Severem, anebo má naopak šanci být aktérem zásadních systémových změn? Kniha Jaroslava Fialy dnes jednoznačnou odpověď dát nemůže, ale přispívá k jejímu hledání.

Jaroslav Fiala
Jak se zbavit Castra
Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce

Rybka Publishers

Jaroslav Fiala: Jak se zbavit Castra. Kuba, Spojené státy a Československo ve studené válce

FOTO: archív nakladatelství Rybka Publishers