Haruki Murakami
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Přeložil Tomáš Jurkovič.
Odeon

obálka Haruki Murakami: Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

FOTO: archív nakladatelství Odeon

Západní psaní nasazené na japonské kopyto – dá se lakonicky popsat Murakamiho metoda. Prózy této japonské literární hvězdy se velice dobře čtou, přestože nejsou žádnou červenou knihovnou nebo ohňostrojem nápadů či nečekaných zvratů. Cukuru měl na střední škole čtyři blízké kamarády, s nimiž trávil většinu času. Jako jediný z nich odešel studovat do Tokia. Přátelství pokračovalo, ale najednou znenadání skončilo. Jednoznačně, definitivně. Přestože uteklo mnoho let, Cukuru se s tím složitě vyrovnává a každý jeho pokus o trvalejší milostný vztah končí rozchodem. Je třeba se vrátit do minulosti…

Karel Hvížďala
Osmý den týdne
Novela bohemica

obálka Karel Hvížďala: Osmý den týdne

FOTO: archív nakladatelství Novela bohemica

Nejdřív trochu opakování: fejeton je publicistický žánr, výrazně subjektivní, popisující vtipně či ironicky nějaký zvláštní jev či zajímavou souvislost, má však obecnou platnost, je aktuální a svým způsobem i edukativní. A v Česku se pěstuje čím dál tím míň. Jenže jak promění naši tradici tablety, na kterých je možné vymazat každou knihu jedním kliknutím na tastatuře? Kam uletí písmena z obrazovky? Sbírá je někdo v nebi a zase z nich skládá nové knihy? Karel Hvížďala fejetony umí, stejně jako umí vést rozhovory a teoretizovat o médiích. V letech 2013–2015 psal pro Český rozhlas pravidelná sobotní zamyšlení. V přepsané, knižní podobě je soubor fejetonů současně jakousi kronikou autorova života i osudů České republiky.

Jiří Gruša
Eseje a studie o literatuře a kultuře I 
Barrister & Principal

obálka Jiří Gruša: Eseje a studie o literatuře a kultuře I

FOTO: archív nakladatelství Barrister & Principal

Moc tvůrčí kotví sama v sobě, proto je pokorná. Moc držitelská chce svět uzavřít, přesně hierarchizovat, vymezit teritorium a zastavit čas. Zlo ve světě definuje jako to, co ji ohrožuje, Moc tvůrčí svět otevírá, a protože ví o prchavosti času, ví také, že některé skutky jsou neodčinitelné (Tvorba jako moc, 1969). Druhý svazek souborného díla Jiřího Gruši zahrnuje jeho články, eseje, studie, recenze, anketní odpovědi a další publicistiku z let 1962–1992, tedy texty, které byly v Československu publikovány oficiálně i v samizdatu, po roce 1981 v exilu a po roce 1989 pak už v úplně jiné společenské situaci. Některé vycházejí poprvé nebo poprvé v češtině.

Dorthe Norsová
Na hraně
Přeložila Markéta Kliková.
Argo

obálka Dorthe Norsová: Na hraně

FOTO: archív nakladatelství Argo

Povídková kniha dánské spisovatelky sklízí úspěchy po celém světě. Vše odstartoval překlad do angličtiny – v USA se z knihy stal bestseller. Proč? Možná díky tomu, jak Norsová dokáže své „divoké historky“ vygradovat až na samou hranu. Možná díky multikulturnímu nádechu příběhů, které čtenáře zavedou kromě Dánska a USA také do Mexika, Albánie či na Dálný východ. Možná podivuhodným spojením všednodennosti s pofidérností – kilové rajče jako způsob seznámení, bezprstý hrdina u dveří McDonald’s či mír razící buddhista s vražednými sklony. Možná schopností skvěle vystavět příběh – uzavřít rámec, a přitom nastolit jaksi otevřenou, hloubavou pointu, která ještě dlouho doznívá. A při tom všem si Norsová uchovává úspornost a jasnost výrazu, na jaké jsme u severských autorů zvyklí.

Ludmila Vachková:
EGO. Kuchařská kniha
Větrné mlýny

obálka Ludmila Vachková: EGO. Kuchařská kniha

FOTO: archív nakladatelství Větrné mlýny

Studuj sebe dvacet let a člověka vedle sebe dvacet let a každou chvíli ste nepřátelé! Co sou to za dohody o míru, který se obnovují? – zapomeň, válči – a počítáš se k přírodě! Nebojme se přiznat, když od první strany nějaké knihy uvízneme na mělčině. Nevadí. Nechejme se o to více překvapovat nenadálostí jazyka. Pan EGO je kdosi a jeho zážitky, nápady, útržky, rady a připomenutí vyšly už v roce 1967. Druhé vydání je doplněno dalším textem, téměř o padesát let mladším. Pozor však, malířka Ludmila Vachková, sestra filmaře Karla Vachka, nenapodobuje Hrabalova Haňtu, tahle řeč má jinou fazónu.