Fredrik Backman
Muž jménem Ove
Přeložila Jitka Herčíková.
Host

obálka Fredrik Backman: Muž jménem Ove

FOTO: archív nakladatelství Host

Muži jménem Ove bude šedesát, žije ve Švédsku a jiné než švédské auto by si nekoupil. Muž jménem Ove je starý praktik, se selským rozumem, s rituály, provázejícími každý jeho úkon, nerudný a nemluvný vztekloun, strážce pořádku v okolí svého domu a opravovatel rozbitých věcí. Muži jménem Ove nedávno zemřela žena, kterou nade vše miloval, a v práci mu řekli, že už je čas, aby si konečně odpočinul. Pro muže jménem Ove tím ztratilo všechno smysl, a tak se pokouší spáchat sebevraždu, ale vždycky mu do toho něco přijde… protože… protože život nekončí, protože člověk je tvor společenský a protože muž jménem Ove je v jádru velice hodný chlap. A jestli při přečtení téhle knihy ani jednou nezaslzíte nebo aspoň dojatě nepokašlete, pak byste měli navštívit lékaře, fakt že jo.

Jakub Jareš, Matěj Spurný, Katka Volná a kol.
S minulostí zúčtujeme
Sebereflexe Filozofické fakulty UK v dokumentech sedmdesátých a devadesátých let 20. století
Academia

obálka Jakub Jareš, Matěj Spurný, Katka Volná a kol.: S minulostí zúčtujeme

FOTO: archív nakladatelství Academia

Pražská filozofická fakulta byla vždy určitým referenčním bodem českých dějin, přestože po roce 1948 ne vždy byla tou institucí, kde se otevíraly dveře a okna k nadechnutí jako první. Každopádně KSČ ji potřebovala mít pevně v rukou – ale nikdy se jí to zcela nepodařilo. Dva dosud nezveřejněné dokumenty to dokládají: Analýza FF UK, jakýsi 700stránkový audit o tom, co „napáchali revizionistické a oportunistické síly“, z pera několika pevných straníků z let 1970–1971, a Rehabilitační zpráva (1992) o personálních změnách po roce 1989, jež je založena na rozboru prověrek a kádrových opatřeních na FF UK po roce 1969. Obé doplněno důkladnými studiemi a komentáři a soupisem „kdo byl kdo“. Pro zaměstnance a bývalé studenty neveselé čtení. Osobní tragédie, zmarněné životy, kabáty různých barev.

Milan Špůrek
Přečtený život
Dybbuk

obálka Milan Špůrek: Přečtený život

FOTO: archív nakladatelství Dybbuk

Kapitoly: Předmluva, Mluva, Promluva, Mimomluva, Prstomluva, Mezimluva, Soumluva, Hořkomluva, Omluva… Říká se o některých autorech, že celý život píší vlastně jenom jednu knihu. Ale co když všichni spisovatelé na světě dohromady psali, píší a budou psát jen jednu jedinou knihu? Milan Špůrek (1938) je geolog. Ale taky fotograf a výtvarník, hermetik a astrolog, spisovatel a publicista. A vášnivý čtenář. Od přelomu šedesátých a sedmdesátých let montuje texty, vytváří literární koláže z úryvků cizích textů. Přečtený život je takto složen ze zhruba tisíce položek. Skutečná pocta literatuře. Mohli bychom mluvit o návaznosti na českou experimentální literaturu, na Jiřího Koláře, a klidně také na hudební či filmové techniky. Anebo raději mlčme a jen čtěme.

Martin Vokurka
a to je láska, pánové
Nakladatelství Petr Štengl

obálka Martin Vokurka: a to je láska, pánové

FOTO: archív Nakladatelství Petr Štengl

Letošní vánoce / Salát až na kaši / Kapr na filé / Co čekat od novýho roku / Srdce / rozdrtí na popel / Koule / proseje na spermie (bez názvu). Od poezie vědce a vysokoškolského učitele, který se zabývá patologickou fyziologií, nečekejte chlácholivý optimismus a nabídku dobrých konců (nebo aspoň nových začátků). Martin Vokurka (1962) diagnostikuje lásku bez lokálního umrtvení a bez básnických manýr. Bez metafor a bez receptu na placebo. Ale přiznejme si, že někdy nám už ty milosrdné lži lezou krkem a potřebujeme to slyšet pěkně natvrdo. Jaterní enzymy / Prokousávají se k střízlivosti / Opravdový samotě / Rozkládají alkohol / Na ocet / Prozření (Základy biochemie).