F.-R. de Chateaubriand
Paměti ze záhrobí
Přeložil Aleš Pohorský.
Academia

obálka F.-R. de Chateaubriand: Paměti ze záhrobí

FOTO: Archív nakladatelství Academia

Víc než 160 let jsme museli čekat na překlad vzpomínek romantického spisovatele, které jsou ve Francii součástí povinné četby podobně jako Faidra nebo Květy zla. Mají navzdory napínavým líčením setkání s Ludvíkem XVI., Washigtonem nebo Napoleonem melancholickou atmosféru osudů zchudlého šlechtice lpícího na odcházejícím světě. V něm byly rozhodujícími hodnotami víra a čest, jež revoluce nahradila dočasně svobodou a po ní rychle a natrvalo penězi. Bezmála sedmisetstránková kniha s cenným poznámkovým aparátem překladatele Aleše Pohorského je bohužel pouhým třetinovým výborem z celého textu, snad na zbytek nebude třeba čekat dalších 160 let.

Colum McCann
Zoli
Přeložila Barbora Punge Puchalská.
Odeon

obálka Colum McCann: Zoli

FOTO: Archív nakladatelství Odeon

Příběh romské ženy, která se díky dědečkovi naučila číst, stala se proslulou zpěvačkou a básnířkou a postupem doby na nějaký čas i loutkou komunistického režimu. Za porušení tradičních norem ji romský soud vyobcoval z komunity. Podařilo se jí přejít hranice na Západ a svůj život dožívá v Itálii. Americký prozaik irského původu zasadil většinu románového děje na Slovensko, předobrazem hrdinky Zoli je polská romská zpěvačka Bronisława Wajs (známá jako Papusza), použil i motivy z knihy Eleny Lackové. Autorův fiktivní popis romského světa může pro nás být překvapivě objevný, není totiž založený na přímé zkušenosti, je „vyčtený“. Naděje mě nikdy neopustila. Neztrácet naději je starý romský zvyk.

Jaroslav Špulák
A když tě chytím
Novela bohemica

obálka Jaroslav Špulák: A když tě chytím

FOTO: Archív nakladatelství Novela bohemica

Není moc českých próz, jejichž autor by si za hlavní hrdiny vybral ošuntělé bezdomovce. Nová kniha hudebního novináře, spisovatele a ryzího vypravěče se ale na tento ne moc probádaný kus literární země odvážně vydává a přináší současný příběh dvou chlapů, které spojuje to, že do bezdomoví odešli dobrovolně. Žijí v opuštěném nádražním domku, ze kterého vyrážejí střídavě krást do supermarketu, vybírat popelnice a sbírat dříví na zimu. Pokoušejí se žít mimo systém, ale zjišťují, že ten už své pařáty natáhl i do jejich příbytku. Má potom takový odboj smysl? A co se stane, když se oba zase vrátí zpět do svých předešlých životů, blíž tělu, z něhož ony pařáty rostou?

Martin Valenta
Revoluce na pořadu dne
UK MFF a ÚSTR

obálka Martin Valenta: Revoluce na pořadu dne

FOTO: Archív ÚSTR

Za řečnický pult se staví bělovlasý filosof Frankfurtské školy Herbert Marcuse a libovolná univerzitní aula je okamžitě nabitá. Je rok 1968, Institut pro sociální výzkum je na vrcholu vlivu a snad celý západní svět na okamžik hledá, jak provést revoluci a nedopadnout jako v Sovětském svazu. Po roce není z vlivu ani z revoluce skoro nic a přece frankfurtští proměnili Západ ne míň než Beatles. Historik Valenta strávil v německých archivech několik let a jeho kniha přináší pečlivou rekonstrukci toho, jak se myšlenky neomarxistických filosofů promítly do levicového hnutí šedesátých let a jak po odlivu mainstreamové revoltní vlny zkameněly v teroristické RAF a znovu ožily při vzniku německé strany Zelených. Ostudou knihy je pouze těžko uvěřitelné množství překlepů.