Hlavní obsah
Netflix má v nabídce i velké množství českých filmů. Foto: Profimedia.cz

České filmy na Netflixu: ty nejlepší komedie, dramata i dokumenty

Netflix svou nabídku pravidelně obohacuje také o české filmy. Najdete mezi nimi kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie. Seznámit se tak můžete třeba se zástupci československé nové vlny, nechybí ale ani divácky úspěšné komedie.

Netflix má v nabídce i velké množství českých filmů. Foto: Profimedia.cz
České filmy na Netflixu: ty nejlepší komedie, dramata i dokumenty

Vlastníci

Hlavními aktéry filmu jsou majitelé bytů v jednom postarším činžovním domě a jejich společná schůze ohledně správy domu. Někteří se snaží přijít s konstruktivními nápady, zatímco jiní mají radost, když je mohou sabotovat. Všichni se ale nakonec musí společně domluvit, což se ukáže být nečekaně složité.

Komedie režiséra Jiřího Havelky z roku 2019 získala mimo jiné tři České lvy, v hlavních rolích se objevili např. Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus, Kryštof Hádek a další.

Štěstí

Film režiséra Bohdana Slámy z roku 2005 vypráví realistický příběh z anonymního severočeského panelového města, z krajiny fabrik, drátů a betonu. Kromě několika zahraničních cen získal film i sedm sošek Českého lva.

Hrdinka příběhu Monika (Tatiana Vilhelmová) se musí rozhodnout, zda obětuje vysněnou cestu do Ameriky kvůli péči o děti nejlepší kamarádky. Největší oporou se jí stane Toník (Pavel Liška), s nímž se snaží dětem nahradit chybějící rodinu. Ústřední dvojici doplňují skvělými výkony ve vedlejších rolích Aňa Geislerová, Bolek Polívka, Simona Stašová, Zuzana Krónerová, Marek Daniel a další.

Tajnosti

Film režisérky Alice Nellis z roku 2007 vypráví příběh Julie – ženy, která má zdánlivě úplně všechno: movitého manžela, slušnou dceru, vysněný nový dům a práci, kterou může dělat jen pro radost. Ale také má jedno tajemství...

Když jednou ráno Julie zaslechne zprávu o smrti své oblíbené zpěvačky Niny Simone, spontánně se rozhodne koupit piano. Nesmyslná mise ji odvede od bezpečné denní rutiny a Julii i celé její rodině změní od základu celý život.

Po strništi bos

Rodinu malého Edy Součka (Alois Grec) známe už z filmu Obecná škola (i ta je v nabídce Netflixu). Snímek Jana Svěráka (podle scénáře jeho otce Zdeňka) tentokrát sleduje osudy Součků za protektorátu, kdy jsou nuceni vystěhovat se z Prahy k příbuzným na venkov.

Městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí i lidem: domácnost totiž sdílejí s tetou (Petra Špalková) a jejími příbuznými, mezi nimiž je i přísný dědeček (Jan Tříska). A Eda navíc musí najít a obhájit své místo i v místní klukovské partě.

Obchod na korze

Film režisérů Jána Kadára a Elmara Klose vypráví tragikomický příběh staré židovské obchodnice za druhé světové války a jako první československý snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film (1966).

Obchod na korze bývá označován za jeden z nejlepších filmů československé historie, který spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky odstartoval československý filmový zázrak šedesátých let, tzv. novou vlnu.

Ostře sledované vlaky

Film Jiřího Menzela vznikl podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války a vypráví příběh mladíka Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici získává první milostné zkušenosti a dospívá v muže.

Předlohou je skutečná událost – výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko. V roce 1967 získal snímek Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Lásky jedné plavovlásky

Hrdinkou filmu je mladičká blondýnka Andula (Hana Brejchová), dělnice z malého města, která hledá pravou lásku. Na místní zábavě potká mladého muzikanta (Vladimír Pucholt), se kterým má ještě tu noc milostný poměr.

Když se o něco později, poblázněná mladíkovými řečmi a sliby, objeví v Praze, nestačí se divit. Z jejího příjezdu není nadšen nikdo: ani její láska, ani překvapení rodiče, u kterých mladík bydlí.

Černobílý film režiséra Miloše Formana z roku 1965 byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film. Britský filmový časopis Empire ho v roce 2010 zařadil mezi 100 nejlepších cizojazyčných filmů.

Intimní osvětlení

Další významný snímek české nové vlny, který má Netflix v nabídce, je dlouhometrážním debutem scenáristy a režiséra Ivana Passera. Film se natáčel v reálných interiérech s neherci, což mu přineslo velkou míru autentičnosti.

V této „neveselé komedii“ se na malém městě po deseti letech setkávají dva hudebníci a bývalí spolužáci z konzervatoře: jeden má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý žije „obyčejným“ životem a hraje na pohřbech. Z návštěvy se tak stává i bilancování života.

Spalovač mrtvol

Československý film režiséra Juraje Herze z roku 1968, natočený podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse, si dávno vysloužil nálepku „kultovní“. Ke smůle československých diváků ale hned po premiéře (14. března 1969) skončil v trezoru a znovu byl uveden až 1. srpna 1990.

Hlavní postavou filmu je Karel Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský st.): zaměstnanec krematoria, který má svou práci až nezdravě rád. Nastupující nacistická okupace se postupně projevuje i na jeho charakteru a divák je svědkem mrazivé psychologické proměny. Vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Ilja Prachař, Míla Myslíková, Vladimír Menšík a další.

Všichni dobří rodáci

Film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají v souladu s přírodou poklidný život, večer se baví v hospodě při vínku a muzice... Přichází však únor 1948 a s ním i znárodňování a vznik družstev. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a klidné časy končí.

Film s hvězdným obsazením (Radoslav Brzobohatý, Vlastimil Brodský, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Věra Galatíková, Helena Růžičková) byl uváděn jen necelé čtyři měsíce během léta a podzimu 1969, pak se až do pádu režimu nesměl promítat. Získal mnoho cen, mimo jiné za nejlepší režii na MFF v Cannes (1969).

Adéla ještě nevečeřela

Věhlasný americký detektiv Nick Carter (Michal Dočolomanský) přijíždí do Prahy vyřešit případ záhadného zmizení psa z uzavřeného pokoje. S pomocí českého komisaře Ledviny (Rudolf Hrušínský) postupně odhaluje nejen záhady případu, ale i místní zvyky a kouzlo českého piva. Dokáže i přes nástrahy překazit ďábelské plány hraběte von Kratzmar (Miloš Kopecký) a zachránit nevinnost líbezné Květušky (Naďa Konvalinková)?

Působivé kostýmy navrhl pro film Oldřicha Lipského Theodor Pištěk, výtvarnou spoluprací a animací přispěl Jan Švankmajer, hudbu složil Luboš Fišer. Výsledkem je originální komedie, která hned tak neomrzí.

Ikarie XB1

Film režiséra Jindřicha Poláka z roku 1963 patří mezi nejznámější česká sci-fi díla (kterých ostatně není mnoho) a dostal se do amerických i dalších kin po celém světě. Britské noviny Financial Times o něm v době uvedení psaly jako o nejhodnotnější science fiction, jaká vznikla od konce války.

Rozpočet filmu byl na tu dobu velkorysých šest milionů korun, pokryl tak řadu inovativních triků, hvězdné obsazení (Z. Štěpánek, R. Lukavský, D. Medřická, M. Macháček, I. Kačírková, V. Křesadlová a další), nákladné dekorace i skvělý zvuk a hudbu Zdeňka Lišky.

Příběh se odehrává v roce 2163, kdy se vesmírná loď Ikarie XB 1 s vědeckou smíšenou posádkou vydává k Alfě Centauri hledat mimozemský život a čelí jak běžným lidským starostem a radostem, tak i neznámým hrozbám.

Na samotě u lesa

Česká komedie režiséra Jiřího Menzela z roku 1976 se dodnes se těší velké přízni diváků. Je plná nezapomenutelných hlášek – jedna z nich se za deště občas vybaví asi každému, kdo film někdy viděl.

Manželé Oldřich (Z. Svěrák) a Věra (D. Kolářová) Lavičkovi touží po klidu venkova. Odjíždějí s dětmi do Loukova na chalupu svého známého, ing. Zvona (L. Smoljak), a doufají, že jim pomůže. Vyhlédnou si domek dědy Komárka (J. Kemr), se kterým se domluví: „Pražákům“ zatím pronajme jednu místnost, na jaře už nezaseje, dům jim prodá a odstěhuje se. Jenomže člověk míní, ale život mění...

Postřižiny

I tuto oblíbenou komedii natočil Jiří Menzel (je jeho devátým celovečerním filmem) a také ona je plná nezapomenutelných scén a hlášek: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ je jen jednou z nich.

Děj filmu zná nejspíš každý: Francin (Jiří Schmitzer) je málomluvný správce a sládek nymburského pivovaru za první republiky. Kromě kvality a odbytu piva mu ale dělá starosti i rozverná manželka (Magda Vášáryová) a hlučný bratr Pepin (Jaromír Hanzlík), který přijel na návštěvu.

Slavnosti sněženek

Opět Jiří Menzel, tentokrát jako režisér i herec (byť jen v malé roli). Film z roku 1983 vypráví o svérázných obyvatelích polabské osady Kersko a blízké vesnice, o jejich zálibách a vzájemných vztazích. A také o sporu dvou mysliveckých spolků, které znesvářil zastřelený kanec.

Film vznikl podle povídky Bohumila Hrabala a většina postav má reálný předobraz – spisovatel v chatové oblasti Kersko nedaleko Prahy žil. Jeho sousedé i se svými osudy mu tak byli neustálou inspirací.

Vesničko má, středisková

A naposledy Jiří Menzel: i tato československá komedie z roku 1985 (podle scénáře Zdeňka Svěráka) je už filmovou klasikou. Snímek získal několik zahraničních cen a roce 1987 byl dokonce nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.

Českému divákovi jistě není potřeba příběh obšírně popisovat: mentálně opožděný družstevní závozník Otík Rákosník (János Bán) způsobuje svému řidiči, panu Pávkovi (Marian Labuda), jeden malér za druhým. Vedlejší dějovou linií jsou pak osudy obvodního praktického lékaře MUDr. Skružného (Rudolf Hrušínský), rozšafného filozofa a mizerného řidiče.

Hoří, má panenko

Autorem námětu a scénáře je osvědčené trio Forman–Papoušek–Passer. Jde o poslední Formanův film natočený v Československu před jeho emigrací do USA a zároveň o první režisérův barevný snímek.

Tato „hořká komedie“ je karikaturou českého maloměšťáctví. Děj se odehrává na hasičském bále, jehož součástí je i tombola – ta je ale postupně rozkradena. A volba miss, která měla vesnickou tancovačku zpestřit, končí také neslavně.

Film vznikal v československo-italské koprodukci s účastí slavného italského producenta Carla Pontiho. Tomu se však nelíbil Formanův sarkastický tón, z projektu se proto nakonec stáhl a žádal své peníze zpět.

Vrchní, prchni!

Opět komedie plná skvělých hereckých výkonů i hlášek. V roce 1980 ji natočil Ladislav Smoljak podle scénáře Zdeňka Svěráka a dodnes je divácky velmi oblíbená.

Děj filmu se dá shrnout krátce: Dalibor Vrána (Josef Abrhám) si začne „přivydělávat“ jako falešný číšník – v pražských restauracích „kasíruje“ zákazníky místo pravého vrchního. Zdroj peněz se mu daří před manželkou (Libuše Šafránková) i okolím maskovat, ale jednou se pověstné „ucho utrhne“.

Vratné lahve

Hrdinou této české komedie je bývalý učitel Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák). Ten sice odchází do důchodu, rozhodně ale nemá v plánu krmit v parku holuby – stále touží po aktivním životě. U manželky Elišky (Daniela Kolářová) pochopení nenachází, ta se jeho snahám spíše posmívá.

Bývalému učiteli padne do oka místo ve výkupu lahví menšího supermarketu, kam nastoupí jako brigádník. Stává se tak součástí svébytného mikrosvěta plného tragikomických osudů. Komedie režiséra Jana Svěráka, natočená v roce 2007 podle scénáře Zdeňka Svěráka, získala tři České lvy.

Samotáři

Sedm mladých lidí a jejich osudy v průběhu několika dní, to je komedie Davida Ondříčka z roku 2000. Rozhlasový moderátor Petr (Saša Rašilov) se rozchází s dlouholetou přítelkyní Hankou (Jitka Schneiderová). Tu chce získat neurotický doktor Ondřej (Ivan Trojan), který ji už léta pronásleduje, ačkoliv má ženu a děti.

Do toho však sledujeme (mimo jiné) i makedonskou barmanku Vesnu (Labina Mitevska), cynického manipulátora Roberta (Mikuláš Křen) a „huliče“ Jakuba (Jiří Macháček). Osudy všech se postupně prolnou a vytvoří tragikomický spletenec, ve kterém ale stejně zůstává každý sám.

Já, Olga Hepnarová

Skutečný příběh mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Měl to být akt pomsty společnosti, ze které se Hepnarová cítila vyčleněná a která jí (podle ní) celý život ubližovala.

Černobílý film nabízí pohled na traumata dívky i její hrůzný čin z určitého odstupu a současně je i dramatem lidí z jejího okolí. Hepnarová byla v roce 1975 popravena, a to jako poslední žena na území Československa.

Katka

Netflix má v nabídce mimo jiné i české dokumenty. Katka je jedním z těch, které ani časem neztrácejí na síle a aktuálnosti. Helena Třeštíková v něm mapuje čtrnáct let života mladé narkomanky a její marný zápas se závislostí, dokument je tak i působivým mementem.

Karel Svoboda: Šťastná léta

Filmový dokument o slavném českém skladateli, který natočil jeho syn Petr Klein Svoboda. Autora populárních písní tak poznáme blíže než kdy před tím, součástí dokumentu jsou i unikátní záběry z domácího videa.

Mezi pozvanými hosty uvidíme Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Theodora Pištěka a další hvězdy české i světové kultury.

Planeta Česko

První celovečerní film o české přírodě, která je pestrá jako málokde na světě. A díky nejmodernějším technologiím můžeme v dokumentu Mariána Poláka sledovat fascinující život kolem nás pěkně zblízka i v pohodlí domova.

Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa

Pražské divadlo Sklep, které v roce 1971 založili David Vávra a Milan Šteindler, mohou milovníci originálního humoru navštívit i skrz obrazovku – stačí si pustit snímek režisérky Olgy Dabrowské. Ta v uměleckém dokumentu z roku 2016 rekapituluje 45 let fungování dnes již kultovního souboru a představuje jeho koncepci, historii i nejvýraznější osobnosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků