Článek
"Dokud nebude mít kurdská menšina stát, ať už autonomní nebo jiný, moje hlava se neotočí na jediného obyvatele Bagdádu. Nezajímají mě. Je to ošklivé, ale má hlava patří mému národu, který má poprvé v životě šanci ukázat, co je zač," říká rázně.
Tvrdí, že politika namířená proti Kurdům mu mnoho vzala. Vzpomíná, jak se na jeho národu zkoušely chemické zbraně a že ani jeden z jeho dvanácti strýců už díky tragickým osudům národa nežije.
Byl prý skvěle vychováván. Rodiče ho nikdy fyzicky netrestali, ale když se dostal do průšvihu, nechali ho, aby se s ním popasoval sám. Od Čechů musel často poslouchat rasistické narážky a vzpomíná, jak mu ve škole určovali, kolik knedlíků má k obědu sníst. V osmdesátých letech mu vyčítali, že je Arab. Musel poslouchat, že se kvůli nim zavírají koupaliště, protože do něho zanášejí nemoci.
Myšlenku vyvrhele přijal. "Jednou jsem z toho začal být smutný. Našel jsem si přítele sám v sobě a byl ze mě Robinson Crusoe. To stále trvá. Je mi třicet let a dodnes jsem přivedl domů jen čtyři kamarády. Naučil jsem se ale pomáhat a dávat lidem šanci," říká Ali.
Daniel Landa produkoval album Alimania feat. O. S. G.
Odjakživa miloval muziku. Hudba a ženy jsou podle něho dvě věci, kvůli kterým stojí zato žít. "Intimní chvíle s muzikou a ženou mi čistí duši. Připadám si šťastný," říká.
K první desce Alimania feat. O.S.G. ho přivedlo setkání a přátelství s Danielem Landou.
"Je jedno, jestli se lidem nelíbíš proto, že jsi černý, nebo že jsi pro ně fašoun. Dan Landa mi udělal produkci desky, skinhead produkoval nahrávku Kurdovi," usmívá se.
"Chtěl bych, aby se lidi naučili slova mých písniček a zpívali si je. A aby pochopili obsah. Bylo by skvělé, kdyby se vykašlali na drogy a začali žít jinak. Jenže ono to tak nebude. Budou říkat, že jim nějaký potetovaný týpek nebude mluvit do života. Asi mají pravdu, třeba pro ně budu jenom zábavný, což beru také."
Zásadně nelže. Prý to někdy bolí, ale lež pro něho nemá smysl. V tom je síla Jakuba Mohameda Aliho, nového muže na české hudební scéně.