Hlavní obsah

Svěrákova filozofující akční jízda s klackem a plyšovým medvídkem

Novinky, Stanislav Dvořák

Jan Svěrák udělal radikální krok, když se téměř úplně odvrátil od lidských herců a svou celovečerní novinku Kuky se vrací pojal jako filozofující akční jízdu/komedii s oživlými kusy dřeva, PET lahvemi a plyšovým medvídkem.

Článek

Plyšák Kuky si spokojeně bydlel na poličce v Ondrově pokoji, až ho jednoho dne zcela nepřipraveného vyhodili na skládku kvůli klukově alergii. Tam začíná jeho dobrodružství, odehrávající se samozřejmě v klukovské fantazii.

Plyšák Kuky si spokojeně bydlel na poličce v Ondrově pokoji, až ho jednoho dne zcela nepřipraveného vyhodili na skládku kvůli klukově alergii. Tam začíná jeho dobrodružství, odehrávající se samozřejmě v klukovské fantazii.

Protože je Kuky růžový a jeho obličej má rozkošně debilní usměvavý výraz, mezi lesními bytostmi se stane terčem posměchu. Naštěstí se ho zastane starý zkušený Strážce lesa. Kuky se pomalu začíná orientovat v mocenské struktuře záhadných bytostí - ambiciózní grázlík Anuška chce být novým Strážcem a tomu musí starý zabránit.

Politické narážky znějí z úst klacíků, kořenů a dalších lesních obyvatel legračně a každý divák už si přiřadí konkrétní jména z politické scény sám. Není to vůbec těžké. Jedna postava se vyznačuje např. tím, že ráda slibuje (třeba že odveze kameny z potoka) a pak na to nějak nemá čas. Také ráda rozhoduje o tom, kdo do lesa nepatří, a když má nějaký lesní panáček lodičku, tak mu jí rozbije, aby náhodou neměl něco víc.

Politické narážky znějí z úst klacíků, kořenů a dalších lesních obyvatel legračně a každý divák už si přiřadí konkrétní jména z politické scény sám. Není to vůbec těžké. Jedna postava se vyznačuje např. tím, že ráda slibuje (třeba že odveze kameny z potoka) a pak na to nějak nemá čas. Také ráda rozhoduje o tom, kdo do lesa nepatří, a když má nějaký lesní panáček lodičku, tak mu jí rozbije, aby náhodou neměl něco víc.

Současně Kuky nepřímo burcuje ekologické svědomí konzumem zoceleného diváka. Stačí pouhý záběr na skládku a hromady dodělávajících hraček nebo Strážcovo letmé „v lese se nekřičí“. Ospale přemýšlivý hlas Zdeňka Svěráka (starý Strážce) při tom efektně kontrastuje s oprsklou vekslácko-podnikatelskou mluvou Petra Čtvrtníčka (dráb ze smetiště).

Kuky nepoučuje, ale nenásilně naznačuje, že je vhodné alespoň občas pomoci proti zlu vystrkujícímu růžky. Nebo přinejmenším neudávat souseda, že má lodičku.

Jediná drobná výtka - když si malý kluk v posteli přednáší modlitbu, je to už trochu křečovité. 

Jediná drobná výtka - když si malý kluk v posteli přednáší modlitbu, je to už trochu křečovité. 

Nejde však jen o slova. Poezie a úcta k přírodě dýchá z každého záběru. Kamera plazící se při zemi si ulétává na prosté nádheře lesních detailů, bizarních tvorečcích, houštích a pavučinách.

Svěrák šel opačným směrem, než se ubírá americký dětský film. Počítače využil v nejmenší možné míře a loutky z přírodních materiálů vodil na drátcích. Že tímto způsobem natočil honičku lesních autíček, která má hollywoodský odpich, je malý zázrak. Akčních záběrů je ke konci tolik, že to dospělé možná až omrzí, děti snad ne.

Celkové hodnocení: 80 %

Reklama

Výběr článků

Načítám