Článek
Svým liknavým postupem ale soudy vlastně posvětily tzv. vnitrostátní únos. Za chyby soudců teď však musí stát platit, otec se totiž obrátil na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a ten ve čtvrtek konstatoval, že justice porušila otcovo právo na rodinný život. Česko teď podle verdiktu musí otci zaplatit 12 tisíc eur (přibližně 300 tisíc korun).
Rodiče se rozešli v roce 2021, děvčata měla v té době sedm a tři roky. Brněnský městský soud děti svěřil do střídavé péče, jenže matka i s dětmi se v roce 2022 bez vědomí otce přestěhovala do Prahy a tím si vlastně uzurpovala svoji výhradní péči. Otec se pokoušel její rozhodnutí zvrátit předběžnými opatřeními, ale neuspěl, podle justice totiž nebylo potřeba na rozhodnutí spěchat.
Brněnský krajský soud poté zrušil střídavou péči a děti svěřil matce s tím, že od přestěhování už uplynulo osm měsíců, děti si v novém prostředí zvykly, a střídavá péče mezi Brnem a Prahou by byla komplikovaná.
Otec marně hledal zastání i u Ústavního soudu, ten však žádné porušení jeho práv neshledal. Muž se nyní s dětmi může vídat jen každý druhý víkend a má určený i prázdninový styk.
ESLP: Soudy upevnily protiprávní stav
Jenže ESLP viděl situaci zcela jinak. „Soudy adekvátně a včas nereagovaly na protiprávní přestěhování dětí. Zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření vedlo k faktickému upevnění protiprávního stavu. Možnost otce získat střídavou či výlučnou péči o děti se tak stala pouze teoretickou,“ potvrdila verdikt štrasburského tribunálu Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP.
„Štrasburský soud zdůraznil, že protiprávní jednání jednoho rodiče nesmí být odměňováno tím, že se následná adaptace dětí v novém prostředí stane hlavním argumentem pro rozhodnutí. Tím, že české soudy situaci neřešily urgentně a následně legitimizovaly matčino jednání, připustily, aby pouhé plynutí času vytvořilo nenapravitelné důsledky pro vztah mezi otcem a dětmi,“ dodala k rozhodnutí soudu kancelář.
Otce před ESLP zastupovala advokátka Ivana Spoustová, podle které se české soudy vlastně omezily na konstatování, že děti nejsou bezprostředně ohroženy, a odložily řešení na později.
„Evropský soud zdůraznil, že odkládání řešení v čase může mít nevratné důsledky pro rodinné vztahy. Neexistuje částka, která by vyrovnala důsledky nezákonných rozhodnutí českých soudů. Skutečnou satisfakci klient spatřuje spíše v morální sféře, neboť rozsudek ESLP mu poskytuje naději, že se dívky v pozdějším věku budou moci seznámit s okolnostmi řízení o péči na základě objektivního a komplexního zhodnocení,“ dodala Spoustová.
