Článek
Právu a Novinkám.cz řekl: „Chtěli uvést nové dílo pro orchestr. Poslal jsem jim skladbu Wha Wha a požádal svého bývalého studenta Johna McCowana, aby ji zaranžoval.“
„Mám několik děl pro orchestr. V Kalifornii v Mill College jsem dal dohromady šestatřicetičlenný orchestr, který se mnou nahrál několik orchestrálních děl,“ dodal hudebník. „Dělal jsem celou orchestraci. Nechal jsem přepsat svá sóla a tyto improvizace přeměnil v díla pro orchestr. Transkripce mi umožňuje podívat se na improvizace více způsoby. Dává mi možnost s nimi pracovat. Začíná to improvizací, hraji živě, pak si doma sednu k přepisu a zaranžuji to.“
Mitchell ozřejmil i svůj přístup v tvorbě: „Studoval jsem protiklady, rychle a pomalu, nahlas a potichu i improvizaci a psanou hudbu.“
Improvizaci spojuje s tvorbou a upozorňuje i na její úskalí: „Lidé zkoušejí improvizovat, aniž by cokoli rozvíjeli. Proto tu máme všechny velké mistry, kteří nám ukázali, jak to dělat. Mám na mysli Johanna Sebastiana Bacha, Charlieho Parkera, Johna Coltranea nebo Ludwiga van Beethovena, který také swinguje. Odkazuji se k nim.“
Mitchell nerozlišuje mezi žánry: „Nezačal jsem s jazzem, začal jsem s hudbou. Lidé se ji snaží kategorizovat, ale to nejde. Zrovna skládám operu pro Ostravské dny. Petr Kotík tam už uvedl mou skladbu Distant Radio Transmission.“
Legendu, která začala hrát v šedesátých letech, stále baví vystupovat: „Miluji hraní před publikem. Jsem muzikant, který žije okamžikem, protože každý je jiný. Při hraní chytám věci, které se právě vznášejí ve vzduchu. Jsem fascinován mnoha různými věcmi, ale to hlavní, co mě povznáší, je učení se.“
A pak mi řekl: „Nemáte náhodou bassaxofon? Všude kam jezdím, lidem říkám, aby si přinesli bassaxofon, protože právě teď mě zajímá tento nástroj. Vytvořil jsem hodně komplikované skladby pro saxofon.“
Kromě hudby Mitchell také maluje: „Příští rok budu mít velkou výstavu, dostal jsem cenu od výstavní síně Corbett vs. Dempsey. Malování, skládání a hraní hudby je nikdy nekončící proces. A utíká to rychle, před nedávnem jsme slavili padesát let Art Ensemble of Chicago. Jsem šťastný, protože mnoho muzikantů nemělo příležitost ani žít tak dlouho. Letos mi bude osmdesát dva let. Tvorba udržuje při životě.“