Hlavní obsah
Monika Absolonová v roli Marie Evy Duarte de Perón, Karel Roden jako Juan Domingo Perón. Foto: Archív Studia DVA

RECENZE: Utiš svůj pláč, Argentino, zase už v Praze

Jestli se průměrné pražské muzikálové produkce obávaly, že jim ve Studiu DVA, známém velmi šťastnou rukou při výběru činoherní produkce, vyroste zdatná konkurence, dá se po premiéře Evity Tima Rice a Andrewa Lloyda Webbera v režii Ondřeje Sokola konstatovat, že to byly strachy liché.

Monika Absolonová v roli Marie Evy Duarte de Perón, Karel Roden jako Juan Domingo Perón. Foto: Archív Studia DVA
RECENZE: Utiš svůj pláč, Argentino, zase už v Praze

Praha zkrátka na Evitu nemá štěstí. Tu první v roce 1998 ve Spirále zničil režisér Petr Novotný nepohodou s autorem českého libreta Michaelem Prostějovským, místo kterého se dostal ke slovu otrocký převod Jiřího Bryana. Po titulcích k filmu s Madonnou a Banderasem, Brnu, Plzni a Ostravě hraje se Prostějovský tedy konečně i v Praze. Jenomže hrát Evitu na dva muzikálové herce možné není. A na sedmičlenný orchestr také moc ne.

Všechna čest Monice Absolonové v titulní roli. Místy je Evitou věrohodnější než Radka Fišarová a Tereza Slouková ve Spirále, zejména v polohách vnitřního patosu postavy, která dokázala strhnout k účasti ve prospěch nepříliš počestného díla svého muže, diktátora Peróna, davy. Na jevišti obstojí vedle ní bohužel už jenom Peter Strenáčik jako vypravěč a bouřlivák Che. Ti dva spolu ale kládu epického příběhu bohužel neunesou.

Na hercích se nemají páchat zločiny. Koho napadlo obsadit Peróna Karlem Rodenem, měl by viset v králíkárně za zadní nohy. Nebo že by stvořitel znamenitých filmových a divadelních rolí ztratil soudnost? Do jeho dýchavičně vyšeptalých songů bez špetky hudebního sluchu se mi soustavně pletly verše: „Jó, šišlala,“ a „ ...nevydala hlásku“. Důstojnost utopil v prkennosti, kostým a plnovous si vypůjčil od T. G. Masaryka.

Sokol si nepřekonatelných úskalí byl vědom. Libreto i partituru osekal na dřeň a prázdnotu se snažil doplnit na psacím stroji vyťukávanou cestománií po Argentině 40. a 50. let. Výsledek? Ještě větší prázdnota, než jsme doufali. Hudební nastudování je přibližné (Kryštof Marek), choreografie v muzikálu je zbytečná, protože company je dřevěná.

Koho je Evita vlastně prohrou? Studio DVA musí naplnit velké divadlo na Václaváku. Muzikál je jistota, i kdyby sebepitomější byl. Sokol si také chce vydělat a v tom mumraji občas něco pěkně odflákne, třeba Válku Roseových v Příbrami. Možná ho po premiéře Evity uspokojil obvyklý muzikálový rituál. Publikum se mohlo uplácat ve stoje, jak je v kraji zvykem, ministr kultury přinesl na jeviště kytici. A tak brala hanba za ten nepodarek aspoň recenzenta.

Time Rice, Andrew Lloyd Webber: Evita
České přebásnění: Michael Prostějovský. Režie: Ondřej Sokol, hudební nastudování: Kryštof Marek, choreografie: Renáta Suchánková. Premiéra 19. února Studio DVA Praha.

Celkové hodnocení: 40 %

 

 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků