Hlavní obsah
Jaromír Nohavica Foto: Petarda Production

RECENZE: Jaromír Nohavica až na dřeň

Písničkář Jaromír Nohavica se vrátil tam, kde začínal. Na svých předešlých albech aranžoval skladby pro více nástrojů, dotkl se i elektroniky. Na novince nazvané Máma mi na krk dala klíč se doprovází pouze kytarou, méně foukací harmonikou. Deska je to syrová, od jakýchkoli zvukových příkras odraná až na dřeň.

Jaromír Nohavica Foto: Petarda Production
RECENZE: Jaromír Nohavica až na dřeň

Že je to přirozený návrat k vlastním kořenům, dokumentuje i to, že na desce nejsou pouze skladby nové. Nohavica zařadil starší Moniko, Staré dobré časy, Vlci, Píseň pro V. V., Řady či Zestárli jsme. S jistými úpravami v aranžích jen tak mimochodem oprášil pravdu o nadčasovosti svých písní. A kdo z jeho mladších příznivců by snad netušil, kdo je V. V. ve výše uvedené skladbě, pak jde o ruského písničkáře Vladimíra Vysockého, jenž byl Nohavicovi velkou inspirací.

Je nicméně přirozené chtít po oblíbeném písničkáři především skladby nové, tím spíš, když v jejich kvalitě v minulosti nepolevoval. Těch ohlédnutí je na jedno nové album možná příliš.

Stáří a mládí

Přestože se moravský písničkář rozhodl v písních pro komorní doprovod, není album monotónní, jak by mohlo konstatování uvedeného faktu evokovat. Nohavica je bytostný melodik, a tak v podstatě každá skladba poté, když dozní (jak to ostatně bylo i v minulých letech), zůstává v posluchačově hlavě. Že ji pak obvykle trochu upozadí ta následující, napovídá, že jde o vyrovnanou kolekci, na které nepřichází úsek, jenž by jakkoli písničkářskou krasojízdu zbrzdil.

Obal alba

Foto: Petarda Production

Nohavica přitom není ve svých textech příliš optimistický. V titulní Máma mi na krk dala klíč se vyrovnává s odchodem matky, v písni Emil P. vzpomíná bez zásadního důrazu na svou obvyklou textovou básnivost na svého zesnulého kamaráda, v Monice na dávnou lásku, bilancuje ve Starých dobrých časech či Zestárli jsme lásko, v Písni pro V. V. a Den nenávidí noc zase připomíná své oblíbené básníky.

Respektuje svůj věk, odděluje stáří od mládí, uvědomuje si, že mnohé důležité již zažil,a vzpomíná na to s náladou, jakou mu dané téma dosud přináší. Je upřímný a zůstává věrný dobrému řemeslu. To, s jakou láskou pracuje se slovem, je tradičně obdivuhodné. Neopakuje se v melodiích ani v textech, má dost harmonických nápadů i krásných slov.

Je tu samozřejmě i jeho charismatický přednes. Přirozený, trochu vypravěčský, stále ale dostatečně melodický, klidný, rozvážný a jemně naléhavý. Jeho barva hlasu, po letech tak nějak moudřejší, jen tak připomíná, jak výraznou osobností na české folkové scéně Nohavica je.

Jaromír Nohavica: Máma mi na krk dala klíč
Petarda Production, 41:00

Hodnocení 85 %

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků