RECENZE: Francouzské umění s přesahem
Na otázku, proč se vlastně výstava v takové šíři zaměřila na cizí umění, musíme odpovědět následovně. Kromě faktu, který byl uveden výše – vystavovaná díla pocházejí z Čech a Moravy, je třeba vyzdvihnout nesporný francouzský ideový vliv na tuzemské dějiny.
Výstavním prostorům dominují velkoformátové obrazy francouzských králů. V popředí socha Jindřicha Navarrského v chlapeckém věku (zámek Dačice).
Foto: PRÁVO – Jan Šída
Po třicetileté válce k nám přicházeli příslušníci francouzské šlechty, kteří u nás zaváděli novou dvorskou etiketu, přinášeli podněty ze své domácí kuchyně, měli vliv na vznik francouzských zahrad u honosných sídel a v neposlední řadě šířili i moderní světonázorové myšlenky. Francouzský kulturní duch měl na české poměry opravdu výrazný vliv.
Maškarní dýka císaře Napoleona III. Ze státního zámku Kynžvart.
Foto: PRÁVO – Jan Šída
„Já se na toho Víta Bártu nemohu vynadívat,“ prohlásila starší dáma, která nebyla schopná odtrhnout oči od portrétu císaře Napoleona. A měla pravdu, podobnost obou pánů je markantní. Právě tento překvapivý přesah do dnešní politické doby přibližuje umění francouzských králů ještě více současnému člověku.
Lidé a jejich vnitřní pohnutky se nemění. Mění se pouze historické kulisy a umělecké prostředky, které vše zaznamenávají.
Marie Antoinette, královna francouzská. Busta, která pochází ze zámku Velké Losiny.
Foto: PRÁVO – Jan Šída
Při pohledu na obrovská plátna, na kterých defilují tehdejší panovníci Francie v plné kráse, uchvátí především důstojná honosnost, se kterou tehdejší malíři k zobrazení panovníků přistupovali. Třeba na jezdeckém portrétu Ludvíka XIV. vytvořil malíř Charles Le Brun vskutku monumentální scenérii. Ale na druhou stranu se vtírá myšlenka o nezvratném osudu všech imperátorů světa. V lepším případě nakonec skončí v muzejních sbírkách na obrazech.
Díky tematickému dělení je celá expozice přehledná a milovník umění se v ní neztrácí. Jednotlivé části jsou věnovány různým oblastem (krajinářství, vojenské motivy, doba Napoleona nebo dědictví antiky) a na příslušných panelech najdeme i stručné vysvětlení umělecké podstaty či popis dané epochy.
Je také potěšitelné, že lidé vystavené předměty nepřijímají jen jako mrtvé zaprášené věci a všímají si i detailů. V knize hostů jistá návštěvnice tvrdí, že našla v popisu děl chybu, a dokonce uvádí omyl na pravou míru. Tento fakt je pro organizátory výstavy tím nejlepším vysvědčením.
Francouzské umění ze šlechtických sbírek |
Císařská konírna Pražského hradu, do 23. února 2014 |