Hlavní obsah

Polda doluje humor z šovinismu osmdesátek

Právo, Eva Zajíčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Poté, co Prima na podzim uvedla technicky nepříliš zářný krimiseriál Mordparta, nabídla divákům Poldu s Davidem Matáskem v hlavní roli. Je to licenční projekt podle německého seriálu Poslední polda, který vysílala TV Barrandov. Ale jak už to tak bývá, když dva dělají totéž, není to totéž a Prima seriál vlastní realizací zrovna nevylepšila.

Foto: TV Prima

Polda v podání Davida Matáska.

Článek

Kromě toho, že v Poldovi také rozčiluje zvukem jako v Mordpartě, i když dráždí hlavně používáním hudby, proti originálu točila od pohledu levněji, stylem, který se neliší od jejích vztahových seriálů. Na jednu stranu to patrně odráží možnosti televize (i když kdoví, kde je hranice toho, na co nemám a na co peníze dát nechci), ale na druhou se to negativně promítlo do jeho žánrové polohy.

Už jen úvodní moment, kdy se policista probudí z kómatu po dvaceti letech a po pár týdnech nastoupí do služby, vyzní v českém podání bizarněji než v německém. Ve stejně přepjatém duchu to pokračuje. Hledat v tom tvůrčí záměr a snahu o specificky český humor na bázi německého sice můžeme, ale ona je to v první řadě z nouze ctnost.

Jakmile se totiž ošidí kamera a střih, značně se omezí také možnosti práce s herci. Výsledkem je pak klasická primácká konverzačka, která proti originálu jednak ztrácí tempo, jednak posouvá charakter hlavní postavy a mix žánrových poloh. Zatímco tedy německý seriál hraje i na emotivní, mírně romantickou notu a hlavního hrdinu ukazuje jako sice poněkud „zastydlého“, ale v zásadě milého chlápka – což dovolují právě i jiné možnosti herecké práce před kamerou, česká verze nabízí v Matáskovi výrazněji neotesaného, skoro se chce říct pralesního muže, který ve všech předepsaných vtipech dupe s obrovskou razancí.

Uspěchaná rychlovýroba

A tam, kde německý originál mírní srážky s ženami a šovinistické vtípky jakýmsi tichým srozuměním postav, kdy obě strany vědí, že to s ním není až tak zlé, takže touto humornou rovinou pátrací linku až tolik neupozaďuje, česká verze stupňuje slovní půtky skutečnými střety. Hra na tvrďáka ve stylu Schimanského se přehání úplně stejně jako extra korektní novodobé policejní prostředí, které představuje parťák, jaký by se dal potkat spíš v bance.

Prima se zkrátka snaží z té srážky žánrových schémat z osmdesátek a současnosti vydolovat humor s takovým úsilím a razancí, jako by jí na samotných případech vlastně ani nezáleželo. I proto výsledek vyznívá především jako další uspěchaná rychlovýroba, kde se tlačí na pilu, aby se to už nějak dotáhlo do konce.

Jestli byl za jejích produkčních podmínek nákup Posledního poldy dobrý nápad, to už je další věc. Jeho krimi případy jsou totiž spíš slabší, a pokud si je herci před kamerou klasicky odpochodují, na síle jim to nepřidá.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám