Hlavní obsah

Piráti přivážejí srandu, sex a rock'n'roll

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Scénárista a režisér Richard Curtis dodal do kin po Lásce nebeské další zdařilou oddechovou komedii Piráti na vlnách. Nedá velkou práci poznat jeho rukopis - vtipy jsou stejně břitké a nechybí ani roztomilý zvrhlík Bill Nighy (vyžilý rocker z Lásky nebeské) v roli šéfa ilegálního rádia. Oddechovka podle hesla sranda, sex a rock'n'roll by vás neměla zklamat.

Článek

Curtis se tentokrát vrátil do svého dětství v šedesátých letech, kdy prý v posteli tajně poslouchal pirátské rockové stanice stejně jako většina dětí a teenagerů v Británii. Rodiče samozřejmě nic nechápali a posluchači měli o to silnější pocit spiklenectví. Stanice ale nesměly vysílat na britském území, a proto sídlily na lodích. Jedna z nich, Radio Rock, se stala dějištěm Curtisovy komedie, která chce přinést hlavně pohodový pocit a spoustu dobré muziky, k čemuž dokonale využívá kulisu 60. let.

Prostřednictvím nesmělého mladíka Carla se seznamujeme s životem na lodi plné pošuků, vinylových  desek, piva a marihuany. Carl se seznámí s krásnou dívkou, která ho nejdříve zklame, ale pak se dodatečně projeví jako pravá romantička.

Éra šedesátých let je zde pojata hodně naivně a barevně - jeden dlouhý mejdan. Postavy nejsou do hloubky prokresleny, příběh nepůsobí ani trochu reálně a hlavní záporák, frajírek Gavin (Rhys Ifans), se nakonec promění v kamaráda a se všemi se usmíří. Máme to Curtisovi vyčítat? Tohle má být film, který předává dobrý pocit, vypráví o kamarádství, lásce a dobré muzice. Není to historická studie a jediné, co lze od něj žádat, je vtipnost. Tuto podmínku splňuje dokonale.

Scénář je nacpaný vděčnými hláškami a herecky tu excelují Philip Seymour Hoffman a Bill Nighy. Hranici parodie překračuje hlavně Kenneth Branagh v roli upjatého ministra snažícího se rádio zakázat. Jeho postava se chová snad až zbytečně přehnaně, ale ve skvělé atmosféře uvolněných "pirátů" se klidně zasmějete i nesmyslům, jako když někdo narazí na ulici hlavou do sloupu.

Dobrých dvacet procent by v pomyslném procentuálním hodnocení filmu zajistila hudba, která dokresluje téměř každou scénu. Soundtrack je dokonalým koktejlem klasického rocku a soulu, vedle provařených jmen jako The Kinks a The Who si jeho autor vzpomněl i na poklady, které dnes poznají jen fajnšmekři.

Emoce ždímají skuteční mistři v oboru jako Smokey Robinson, Martha and the Vandellas, The Isley Brothers, Otis Redding a Dusty Springfield. Polovina z nich už je mrtvá, ale jejich hudba vydrží dlouho, stejně jako příjemný pocit z této vpravdě letní bláznivé komedie.

Reklama

Výběr článků

Načítám