Hlavní obsah

Mašíngun Brothers. V Liberci uvedou taneční gangsterku inspirovanou Mašíny

Balet libereckého Šaldova divadla uvede tragikomickou taneční gangsterku Mašíngun Brothers inspirovanou příběhem bratří Mašínů z 50. let minulého století. Premiéru bude mít na velké scéně tento pátek.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Zkouška tragikomické taneční gangsterky z československých 50. let minulého století Mašíngun Brothers

Článek

Režisér Štěpán Benyovszký novinářům řekl, že nejde o historickou rekonstrukci nebo historický dokument. „Ale snažíme se zůstat věrní postavám tak, jak fungují uvnitř tohoto příběhu, který předkládáme,“ řekl.

Ctirad a Josef Mašínovi vedli v 50. letech protikomunistickou skupinu. Názory na jejich odbojovou skupinu se dodnes různí. Při útěku na Západ v roce 1953 totiž skupin zabila šest lidí z ozbrojených složek státu. Kritici Mašínům vyčítají zejména zastřelení ozbrojeného pokladníka a usmrcení příslušníka SNB omámeného chloroformem.

„Bratři Mašínovi stále patří k nejkontroverznějším postavám naší historie. Možná kvůli svým činům a neustále se vracející otázce o přiměřenosti ozbrojeného odporu. Možná kvůli tomu, že se naše společnost pořád neumí vyrovnat s nelidskou tváří tehdejšího komunistického režimu, které čelili oba bratři, jejich rodiny i známí,“ uvedl Benyovszký.

Pohledem matky

Skupinu v taneční gangsterce reprezentují tři postavy. „Jsou to dva bratři a třetí je postava ženská, která zastupuje všechny ostatní členy bandy. Je to taková naše umělecká licence, přeci jen je to taneční představení a na to se lépe kouká, než kdyby to byla banda pěti mužů,“ řekl režisér.

Inspiračním impulzem a nejvýznamnější postavou je pro něj matka bratrů, Zdena Mašínová, která zemřela roku 1956 ve vězení. „Na ni se ukazuje nejvíce, že režim nebyl v právu v tom, co dělá. Je to osud ženy, která se neprojevila ničím a je trestána za něco, co nikdy nespáchala, a nakonec umírá v zapomnění,“ dodal.

Státní fond podpořil film o Mašínech, kteří se za komunismu prostříleli na Západ

Kultura

Podle choreografa Viktora Konvalinky se nesnažili v představení určovat, co je dobře, nebo špatně. „Prostě jsme to převyprávěli z pohledu té matky, a všichni vědí, že je někde zlo a dobro a že je to společné. V našem představení obě strany jsou a nejsou v právu,“ uvedl Konvalinka. Podle něj nebylo jednoduché zpracovat to téma tanečně. Míní ale, že představení je srozumitelné i pro diváka, který příběh bratrů Mašínů nezná.

Mlátit do uranu palicí. Krušnohorské gulagy byly pro vězně peklem

Kultura

Reklama

Výběr článků

Načítám