Hlavní obsah

Liternetur@ Něco k Čechům v Americe

František Matouš Klácel (1808– 1882) je tak trochu mystická postava českých dějin. Augustinián a zároveň delegát Slovanského sjezdu (1848), přírodovědec i básník. V r. 1869 odjel do Ameriky, kde chtěl realizovat svoji představu ideální společnosti vytvářením bratrských obcí. Z února 1879 pochází jeho „padesátero ustanovení“ Jednoty Svobodomyslných.

Liternetur@ Něco k Čechům v Americe

Představoval si to pěkně, tak třeba bod 12 zní: O právech a povinnostech se nemluví, nýbrž o schopnosti a ochotě. Klácelovy snahy však nebyly korunovány úspěchem, zemřel v bídě, idealismus narazil na realitu. Je pohřben na hřbitově v Belle Plaine (Iowa), na pomníku je heslo Osmělme se zmoudřeti. Nejen podle jeho fotografie z té doby si dovoluji tvrdit, že to byl jeden z předchůdců hippies. Akorát že nehulil. Možná že v tom je ten problém.

Jeden z mála amerických románů, ve kterém vystupují Češi

Jeden z mála amerických románů, ve kterém vystupují Češi, napsala Willa (Willy) Sibert Catherová: Naše Tonička (v originále My Antonia). Dobrodružný román českých pionýrů v amerických prériích přeložil Karel Pelant; vyšel u Šolce a Šimáčka (1922).

Odehrává se v Nebrasce a objevuje se v něm spousta slov, která pak nacházíme v Rodokapsech či Weekendech. Vypráví jej Jim Burden, jenž po smrti rodičů odchází na farmu svého dědečka. Nedaleko od ní si koupila půdu rodina Šimerdů, českých přistěhovalců; jedno z jejich dětí je Tonička, Jimova kamarádka.

Postupná naturalizace těch, kteří se vydali za štěstím přes oceán, je komplikována i českou povahou: lehké je dostávat, těžké je dávat. Je užitečné si přečíst, co říká Burdenův čeledín: Otto tvrdil, že není překvapen jednáním Toniččiným. Zvedl jen obočí a pravil: „Mně nebudete nic povídat o Češích; já jsem Rakušan.“ Podobné téma (včetně lokace) zpracoval v románu Rodina Petra Běla (Čas, 1903) Václav Alois Jung.

Nejzajímavější je zápis z jeho návratu domů

Novinář a spisovatel František Sokol-Tůma vydal po návratu z USA dva díly knihy Z cest po Americe. Úvahy cestopisné, národnostní, kulturní, sociální a výdělkové ze života amerického (Šrámek, Praha 1925; napsáno 1906). Možná že nejzajímavější je zápis z jeho návratu domů.

Když přijel do Prahy, koupil si Národní listy: Četl jsem, jak v Ostravě vede se spor o to, má-li strana pokroková splynouti se stranou realistickou, nebo něco podobného, náramně důležitého, co člověka velice mile pobaví, nečetl-li půl roku nic ze svého domova…

Což nemáme nic jiného na starosti, než upravovat politické programy, dělat politiku bez politiků, sestavovati programy nových stran a opouštět staré programy kvůli novým stranám? Či není již co jiného činit? Je už vše hotovo? Nic nám neschází? Nikde nepřítele?

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků