Hlavní obsah

Liternetur@: Literárky Lešehradovy a Patočkovy

Právo, Jakub Šofar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bývaly doby, kdy Literární noviny byly opravdu jenom literární. Nemyslím tím jejich předpatočkovskou podobu z devadesátých let, nemyslím tím ani slavná léta šedesátá, ukončená proměnou v nenáviděné Kulturní noviny, a obnovení v podobě Literárních listů, či později Listů (1968-1969), nemyslím tím dokonce ani léta padesátá, ale hovořím o roce 1947.

Článek

Menší formát, ale hodně literatury. Vycházely zde kromě jiného vzpomínky Emanuela Lešehrada, dnes zbytečně zapomenutého básníka, spisovatele, překladatele, sběratele, esoteristy, zednáře a milovníka tajemna, jehož fantaskní povídky Schodiště přeludů nejsou o nic horší než ty současné.

Lešehrad, vlastním jménem Josef Maria Emanuel Lešetický z Lešehradu (loni uplynulo padesát let od jeho smrti), psal o literátech a kriticích, jež by se dnes dali označit jako lehce obskurní. V čísle 1-2/1947 (archiv.ucl.cas.cz/pah? =LitN/16.1947/1-2/6png) vzpomínal na básníka Jana z Wojkowicz (1880 až 1944; básně ze sbírky Království snu viz. www.maga zlin.cz/woj/ zlin.cz/woj/ zlin.cz/woj/ zlin.cz/woj/). Ten se narodil v bohaté nymburské rodině, od mládí hýčkán a nerozumně rozmazlován. Vyrostl z něj krajně choulostivý, trpný tvor, jenž stále postonával, až posléze byl churavostí trvale upoután na lože.

Lešehradovi, který ho navštívil v r. 1903, připadal buď jako světec nebo asketický poustevník. Když se Lešehrad Jana z Wojkowicz zeptal, co mu vlastně je, vysvětlil mi, že mu vlastně nic nechybí, ale že se někdy cítí příliš sláb, aby povstal s lože a vyšel z domu. Kdyby tudy vedla cesta do literatury, tak jsem již dávno hotovým Mistrem. Povstat z lože je jeden z nejtěžších úkolů, které musím dnes a denně vykonávat. A je nás takových armáda. Ale možná, že vysvětlení Wojkowiczova literátství je mnohem jednodušší: jeho původní jméno zní Nebeský. To se to pak píše, s takovýmhle jištěním.

Internetová verze současných Literárních novin se jmenuje Literárky v síti. Daly by se samozřejmě z toho názvu vyvozovat různé nevážné souvislosti, ale to nechme literárním komediantům. Na liště pod titulkem je menu (úvod, domov, svět, civilizace, literatura, umění, nové knihy, archív), do jednotlivých položek jsou řazeny odpovídající texty podle časové posloupnosti. V literatuře bylo k 16. 1. 12:00 celkem 325 textů (takže pro všechny pomlouvače - literatury je tam dost), položka nové knihy zatím nefunguje, v položce archív byly ke sledovanému dni k přečtení texty z čísel 20/2004 až 7/2005.

V prostředním, nejširším sloupci s titulkem Hlavní texty dne natékají aktuální články, úplně dole jsou názvy deseti nejzobrazovanějších z nich za týden. Pravý sloupec začíná Třemi perlami, což jsou tři vybrané třešinky, pod nimi je vyhledávání podle autorů a část Tématické celky (už si to konečně opravte, chcete-li také vychovávat!), v níž jsou texty rozděleny podle kauz či témat (Klausův Hrad, Putinovo Rusko atd.). Levý pruh je administrativní (kontakty, předplatné) a informační (odkazy na weby časopisů, novinářů, nakladatelů).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám