Článek
Zpíváte francouzsky, italsky, anglicky, ale nazpívala jste skladby i v portugalštině nebo v němčině. Ovládáte všechny tyto jazyky v běžné řeči?
Úplně všechny ne. Domluvím se asi ve čtyřech jazycích, zpívám zhruba v deseti. I tak to není špatný poměr.
To určitě není. Myslím, že každý hudebník má pro jazyky velký cit. Je těžké zpívat v jazyce, kterým nemluvíte?
Když jsem začínala, možná to tak bylo. Dnes už jsem zvyklá. Důležité je vyjádřit emoci té písničky a umět ji zpěvem přenést.
Písnička Je suis malade byla přetextována také do češtiny. Nemáte v plánu se tuto verzi pro pražský koncert naučit a zazpívat ji česky?
Nemohu na tuto otázku zatím odpovědět. Nemohu říct ani ano, ani ne. Stále na tom pracuji, ale nechci teď dávat nějaké sliby, když nevím, jestli se to stihnu naučit. Na programu svých vystoupení většinou pracuji do poslední chvíle. Buď to vyjde, nebo ne.
Četla jsem, že jste na jaře 2012 při procházce po Karlově mostě sebrala kamínek a přála si, abyste se ke svému vřelému publiku mohla brzy vrátit. Je to pravda?
Ano, je. Jsem ohromená, že to víte, vy novináři jste vždycky tak informovaní… Říká se totiž, že když někde na mostě najdete kámen, znamená to, že se do toho města v budoucnu vrátíte. A vidíte, vyšlo to. Do Prahy se moc těším, patří mezi má nejoblíbenější evropská města. Praha má duši.
Je ten váš kamínek schovaný?
Ano, schovávám si památeční předměty a suvenýry z cest. A všechny doma ukládám do takového šuplíku.
Jak dalece můžete ovlivnit průběh svého turné?
Máme samozřejmě seznam zemí, kde je skvělé publikum a kde lidi stále ještě na mé koncerty chodí, takže to z velké části podřizujeme tomu. Pokud jsme někde jednou byli, snažíme se tam vrátit. Nikdy to ale není tak, že bych měla nadiktováno, kde budu zpívat. Vždycky se o tom s manažerem bavíme.
Vybudovala jste si úspěšnou kariéru a zdá se, že i spokojenou rodinu. Je něco, co byste ještě v životě chtěla dokázat?
Ne, nic takového v hlavě nemám. Je mnoho věcí, které bych chtěla udělat, ale dokazovat už nic nepotřebuji. Já bych ale ráda uvedla na pravou míru tu vaši otázku. Ono to totiž takhle zní hrozně idylicky, ale musíte si uvědomit, že je za tím obrovská spousta práce a tvrdé dřiny. Musíte na tom pracovat den co den, mnoho let. Kariéra ani spokojená rodina vám nespadnou jen tak z nebe. Musíte se o ně zasloužit.