Hlavní obsah

Krása a zvíře s brněnským rukopisem v Německu hned dvakrát

Právo, Miroslav Homola

Hned dvěma provedeními pohádky o tom, jak láska a magické síly všechno přemohou, pod kterými je podepsána brněnská muzikálová škola, tleskají diváci v Německu. První z nich - téměř kompletně brněnskou - si objednal Ingolstadt. Právě toto město zve Městské divadlo Brno na počátku roku už patnáct let.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Stanislav Slovák (vpravo) jako asistent režie při generální zkoušce ještě korigoval drobnosti hlavních protagonistů.

Článek

Tým padesáti lidí, herců, orchestru pod vedením Karla Cóna, techniky a dalšího zázemí se tam poprvé představil premiérově o víkendu. Další část týmu, tentokrát však už s kompletně cizím hereckým obsazením, které si ovšem tvůrci inscenace rovněž vybírali, odstartovalo turné s druhou Kráskou v Berlíně.

„Zdejší produkce naše provedení Krásky a zvíře velmi dobře znají. Jde totiž o zpracování, které jsme předvedli už před devíti léty na festivalu v Lucembursku. Už tenkrát jsme ji hráli německy s naší technikou a orchestrem. A už tehdy to byla scéna, stejně jako je tomu letos, vytvořená Jardou Milfajtem a Petrem Hlouškem, v kostýmech Andrey Kučerové. První choreografii měl Igor Barberič,“ uvedl ředitel divadla, autor a režisér představení Stanislav Moša. Poté se Kráska představila i divákům v Brně v české verzi a zalíbila se natolik, že ji čekalo několik turné po celé Evropě s různými agenturami.

„Shodou okolností se letos poprvé se stalo, že ve stejném čase realizujme muzikál od 25. prosince, kdy byla premiéra v Berlíně, velkou šňůru 32 představení mimo Německa ještě ve Švýcarsku a Rakousku. Představení je kompletně se zahraničními herci, ale vše ostatní je opět naše. Pro naše divadlo je to sice organizačně dost náročné, ale my se s tím umíme vypořádat,“ řekl Právu Moša.

Jak doplnil jeho kolega z vedení divadla Zdeněk Helbich, bylo docela příjemné při přípravě inscenace, která se kompletně tvořila na brněnské scéně, ukazovat hercům pamětihodnosti města pod Špilberkem, kde našli po dobu zkoušení azyl. „Zkoušelo se až do 20. prosince, takže u nás prožívali vlastně celý adventní čas a o to to bylo ještě hezčí,“ vysvětlil.

Aplaus sklidil po premiéře v Ingolstadtu celý ansámbl, ovšem zvláště silný potlesk si vysloužila jedna z hlavních postav (Pavoučnice Matylda) Viktoria Matušovová, kdy žádný z německých diváků zřejmě nepoznal, že Viktorka, jak ji kolegové říkají, vlastně neumí ani slovo německy. Další velké postavy vytvořil Robert Jícha. Samozřejmě nejvíc se tleskalo krásce v podání Němky Barbary Schmidt Buchingerové, kterou v zákulisí poslouchal její tříměsíční kojenec či Zvířete v podání Maďara Istvána Csiszára. Velké uznání si vysloužily rovněž sestry fifleny Dáša Křížová a Barbora Remišová a také choreografka představení která současně hrála Violoncello Aneta Majerová a další postava Otce, kterou vytvořil Robert Jícha.

Reklama

Výběr článků

Načítám