Článek
V první části, která vyšla loni, se ze suverénních černobílých šraf, více lyrické než dramatické kresby, vynořily obrysy muže bez tváře a bez vlastností, bledého anonyma, který dokáže mrtvým věcem dávat řeč, ale dokáže také v nepříčetnosti vraždit.
Děj tohoto postmoderního science fiction s prvky surrealismu se na poslední stránce zastavil v okamžiku, kdy se titulní hrdina rozpouští v davu: Prchá před policisty a symbolicky také - jak se dozvídáme z nynějšího pokračování - před svým dětstvím, před postavou otce, šíleného vizionáře nových světů. Ten je zřejmě klíčem k celému tomuto paranormálnímu panoptiku, které se před čtenářem v knize rozvíjí na pomezí snu či halucinace a skutečnosti.
Jelinekův Oskar Ed je kafkovskou postavou: Osamělý, tragický a tajemný člověk, kterého přitahuje noc a který bloudí a hledá odpovědi v labyrintu moderního velkoměsta nebo v prázdných pláních bílé pouště stejně tak jako v sobě samotném.
Ed je postava vržená doprostřed smutného života, rozpadajícího se bizarního světa, který autor jako kreslíř uvádí do dramatického pohybu proměňováním úhlů pohledu nebo střídáním detailu s celým plánem; jako scenárista jej okysličuje svižnými a máloslovnými replikami či bezmála básnickými monology.
Je to přitažlivé, ba pohlcující čtení. Zaslouží si to nejvyšší hodnocení.
Branko Jelinek: Oskar Ed, II
Branko Jelinek: Oskar Ed, II Přeložil Ivan Dorčiak, Mot, Praha 2004, 104 strany, 179 Kč.
