Hlavní obsah

Kniha „klauna” Jiřího Suchého: Pochybnůstky velikosti malé myšky, ale i ty větší

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Každý z nás vedl nejspíš někdy svůj dialog s Bohem nebo s tím, co za něj pokládá. Takový dialog bývá intimní a většinou se nezveřejňuje. Herec, básník, textař, dramatik, skladatel a člověk mnoha dalších profesí Jiří Suchý ale cítil potřebu svůj dialog vtělit do slov, zkusil si s „ním“ prostě popovídat a výsledkem je knížka nazvaná Klaun si povídá s Bohem (Galén, 117 stran, 180 Kč).

Foto: Irena Zlámalová

Jiří Suchý si ve své knize povídá s Bohem.

Článek

Zveřejňuje v ní své „pochybnůstky velikosti malé myšky“ i ty větší, jež ho během posledních patnácti let (ale i mnohem dříve) napadaly při úvahách o tom, kde náš svět vzal svůj počátek. Rád by se zeptal Boha přímo, jenže právě tohle je podle Suchého jeho know-how.

Tazatel většinou očekává odpovědi. Ale Suchého Omnipotens aeterne Deus neboli Všemohoucí věčný Bůh mlčí. Občas tazatel sice zaslechne jakýsi hlas, ale nazývá ho Andělem Mluvčím. A nevylučuje, že se rodí v jeho vlastní hlavě. Protože to, kde se bere nápad, je podle Jiřího Suchého jedním z prvotních zázraků.

Pochybující autor začíná od základních věcí – podoby či samotné existence Boha. A hned se mu to obrátí v problém existence jako takové. An sich, řekl by Jiří Suchý jsa vzdělancem. A pokračuje pěkně popořádku od pochybnůstky k pochybnůstce. Se zbystřeným vnímáním textaře a člověka s citem pro slovo a jeho význam probírá Bibli, Desatero i nejznámější křesťanskou modlitbu Otčenáš.

Ve všem nachází své drobné nesrovnalosti. Třeba tu, proč vlastně prosíme Boha, aby nás „neuvedl v pokušení“, když právě toto je jasná pravomoc Ďábla. Mimochodem tuto část modlitby zkoumají už delší čas i nejvyšší autority katolické církve a docházejí k podobnému závěru, že tu bude cosi v nepořádku s překladem či výkladem textu.

Suchého pochybnůstky ale nezpochybňují samotnou existenci či spíše potřebu Boha. Sám autor připouští, že potřebuje mít Boha, ovšem Boha dlícího mimo lidské chápaní, Boha Tajemství, k němuž má sílu a potřebu vzhlížet. Ale nikoli bez pochybností a kladení otázek.

Suchého knížka není žádný suchopárný filozofický traktát, má ambici čtenáře pobavit, a to se jí daří.

Chce s čtenářem sdílet pochyby i otázky, a i to se jí daří. Čtenář má stránku po stránce dojem, že Suchý jen obratně zformuloval jeho vlastní pochybnosti a tázání.

Není to knížka pro militantní a přesvědčené, pro striktně věřící ani zaryté ateisty. Ostatně Suchý připouští, že krajnosti nikdy neměl rád. Není pro ty, jimž je vše jasné, ať už na základě bezvýhradné víry či materialismu vypolstrovaného vědeckými argumenty. Je pro ty, kteří chtějí se Suchým sdílet úžas ze světa. Z motýlích křídel, rostlinstva i okamžiku velkého třesku a z toho, co bylo před ním. Bylo by zajímavé vědět, zda mu na jeho otázky po vydání knihy už někdo odpověděl.

A jestli ho odpovědi uspokojily, anebo pouze vyvolaly další otázky. Vsadit lze spíše na to druhé.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám