Hlavní obsah
Kelly Family se na každý koncert do Prahy těší. Foto: ČTK

Kelly Family: Vytvořili jsme emocionální představení

Málokterá kapela přiváděla k šílenství tolik fanoušků jako Kelly Family v devadesátých letech. Tvořilo ji devět sourozenců a dohromady ji dali irští rodiče Barbara Ann a Daniel Jerome Kellyovi. Na přelomu tisíciletí se stáhla ze scény a přestala vystupovat, před třemi roky se ale vrátila.

Kelly Family se na každý koncert do Prahy těší. Foto: ČTK
Kelly Family: Vytvořili jsme emocionální představení

Na otázky Práva odpověděli Angelo, Patricia a Joey Kellyovi před svým pátečním koncertem v německém Lipsku. Skupina v Praze vystoupí 15. února 2020 v O2 areně.

Letos slaví album Over The Hump pětadvacet let od vydání. Jeho obsah tvoří polovinu kostry setlistu na vašem turné v Evropě. Jak si hraní skladeb užíváte?

Angelo: Na desce je čtrnáct skladeb a většinu z nich jsme dlouhé roky nehráli. Je nutné zdůraznit, že jsme vlastně celý obsah alba nikdy živě nepřednesli. Několik písní jsme tak hráli živě poprvé. Také nejsme v tehdejší sestavě, takže máme i trochu jiný zvuk.

V každém případě myslím, že jsme vytvořili speciální a emocionální představení. Zatím se zdá, že se show lidem líbí a jsou dojatí.

Cítili jste již tehdy, že tvoříte výjimečné album?

Patricia: Myslím, že ano. V letech, které vydání desky předcházely, jsme byli čím dál tím známějšími. Pracovali jsme tehdy tvrdě a cítili jsme, že se ještě více proslavíme. Viselo to ve vzduchu, věci se začínaly dít a my to věděli. Nicméně netušili jsme, že ohlas bude tak obrovský, jaký byl.

Angelo: Kdybychom to věděli, tak bychom desku pojmenovali Over The Moon.

Patricia: Myslím, že neexistuje žádné pravidlo pro to, co u umělců odstartuje obrovský úspěch. Určitě ale hraje velkou roli štěstí. Prostě se to stane.

Jak jste se za posledních pětadvacet let změnili?

Patricia: Vdali jsme se, oženili, založili jsme rodiny a máme děti. Na první pohled jsme dost jiní, ale v jádru jsme stejní. Stále nás baví skákat během vystoupení na pódiu.

Máte mnoho fanoušků v Německu, kde také váš úspěch v devadesátých letech odstartoval. Jak si to vysvětlujete?

Angelo: V Německu jsou skvělé podmínky pro hraní na ulici. Je to z toho důvodu, že je tam řada velkých měst, která jsou navíc blízko sebe. Mohli jsme tedy pendlovat z jednoho do druhého a nemít při tom tolik problémů s policií.

Zároveň jsme zjistili, že v Německu skvěle funguje hudební průmysl. Lidé mají o muziku zájem, kupují si alba a chodí na koncerty. Začali jsme se tenkrát na tu zemi více soustředit a postupně jsme expandovali i do dalších evropských států. V Irsku by to nebylo možné, protože bychom museli hrát celý rok jen v Dublinu.

Patricia: Myslím, že jeden z důvodů je také to, že v Německu jsou města skvěle organizovaná. Bylo to tedy také z čistě praktických důvodů. Neměli jsme to v plánu, ale stalo se to tak. Mohlo se to stát například klidně v České republice.

Pamatuju si na naše první vystoupení v Polsku, na němž bylo složité se domluvit, protože nijak nefungovala telefonní komunikace. A také stav tamních silnic byl příšerný.

Angelo: To bylo vtipné. Tehdy jsme dojeli na představení a měli jsme polovinu nástrojů rozbitých. Dnes je to díkybohu jiné.

Patricia: Je neuvěřitelné a úžasné, jakým způsobem se situace v Polsku a v České republice proměnila. Těším se na naše únorové vystoupení v Praze.

Mám ráda, když se můžeme podívat za hranice Německa, a Praha je mé oblíbené město. Je vážně nádherná. Jsme vděční za to, že se na nás lidé přijdou podívat, přestože do ní nejezdíme často.

Před třemi lety jste ohlásili comeback a od té doby vystupujete. Bylo náročné se znovu sehrát?

Joey: Myslím, že pro mě to bylo obtížnější než pro ostatní. Většina mých sourozenců se věnovala hudbě i poté, co jsme se rozpadli. To ale nebyl můj případ, a tak jsem musel cvičení věnovat více času. V každém případě nejsem tak stěžejní článek naší skupiny, a tudíž to nevadí.

Angelo: Rád bych ale vyzdvihnul, že pro něj má náš comeback největší význam. Byl z toho velice dojatý.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků