Hlavní obsah
Jaroslav Veris se svým obrazem Sláva Foto: Arthouse Hejtmánek

Jaroslav Veris, zapomenutý malíř ryzí krásy

Dříve uznávaný, později neprávem zapomenutý. Tak by se dal stručně shrnout osud českého malíře Jaroslava Verise. Mimořádně všestranný umělec byl souputníkem a přítelem Pabla Picassa, Marca Chagalla, Františka Kupky a Paula Kleea. Přátelil se také s Františkem Tichým, Toyen, Otokarem Kubínem, Františkem Muzikou a Zdeňkem Burianem.

Jaroslav Veris se svým obrazem Sláva Foto: Arthouse Hejtmánek
Jaroslav Veris, zapomenutý malíř ryzí krásy

„Jaroslav Veris dokázal ve své tvorbě vstřebat takřka všechny styly 20. století. Měl neuvěřitelnou šíři záběru, bravurně maloval zejména ženy, ale i krajiny,“ říká Tomáš Hejtmánek, iniciátor a autor výstavy, která bude pod názvem Veris/Paris otevřena 20. září v pražském aukčním domě Arthouse Hejtmánek. Výstava potrvá do 13. října.

Původním jménem Jaroslav Zamazal, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, se proslavil ve 20. a 30. letech minulého století. Moravský rodák žil střídavě v Čechách a v Paříži a v meziválečném období patřil k uznávaným malířům jak ve své domovině, tak ve Francii.

Verisův příklon k modernímu malířství i „západní“ esprit a šarm jeho děl se však později zcela minuly s estetikou socialistického realismu, takže u nás postupně upadl v zapomnění.

Minulost, přítomnost, budoucnost

Foto: Arthouse Hejtmánek

Výstava představí víc než stovku obrazů a zhruba stejný počet kreseb a ilustrací. Ukáže i Verisovy plastiky, scénické a kostýmní návrhy, fejetony a básně. Jedna z místností bude zařízena jako malířův byt, z něhož umělec jako by právě odešel.

Síla umění

Ve Verisových dílech inspirovaných klasickou krásou vyzdvihovala dobová kritika zejména jednotu, harmonii a čistotu. A právě v očistnou sílu umění Jaroslav Veris vždy věřil.

„Ve světě hrozivých strojů zůstává umění projevem hluboké lidskosti a minoritou srdce, nejsilnější mocí atomového věku. Neboť jak nás pozvedá k osvobozujícímu blaženství krásy, tak dává klesajícím a unaveným tíhou bolestivých osudů ozdravující sílu,“ napsal malíř v srpnu roku 1974.

Tanečnice

Foto: Arthouse Hejtmánek

„Během šedesáti let své tvorby vyzkoušel Jaroslav Veris takřka všechny výtvarné styly 20. století. Od klasické malby starých mistrů, přes novoklasickou malbu, kubismus, surrealismus, abstrakci. Výtečně zvládal portrét, figurální malbu, zátiší i krajinomalbu. Jemností a precizností vynikají i jeho kresby,“ charakterizuje Verisovu tvorbu Tomáš Hejtmánek.

„Okouzlující jsou však zejména jeho malby a kresby žen a dívek. Jak uvedl Pavel Eisner už v roce 1931, Veris ztvárňoval ženy zatížené krásou jak strom jižní roviny v jarní podvečer,“ dodává Hejtmánek.

Zátiší s melounem

Foto: Arthouse Hejtmánek

Ten jednu z výstavních místností upravil tak, aby připomínala část bytu, kde Jaroslav Veris žil a pracoval. Právě originální instalace nabízí návštěvníkům zážitek nejen z výstavy, ale i z návštěvy stylové bubenečské vily. Ta slouží jako dějiště pravidelných aukcí i jako příležitostná galerie a patří v tomto směru k nejkrásnějším domům v Praze.

Horejc, Beránek a nyní Veris

Jako galerista i majitel významného aukčního domu se Tomáš Hejtmánek zaměřuje na objevování neznámých či neprávem opomíjených autorů. K těm patřili i sochaři Jaroslav Horejc a Milan Beránek, na jejichž předchozí výstavy v Arthouse Hejtmánek nyní Verisova retrospektiva navazuje.

Dívka

Foto: Arthouse Hejtmánek

Spolu s malířovými básněmi, dobovými fotografiemi, novým filmovým dokumentem i první Verisovou monografií se tak dílo tohoto mimořádně kreativního autora poprvé v celé své šíři představuje veřejnosti.

Jaroslav Zamazal Veris (1900–1983)

Narodil se ve Vsetíně v rodině tamního známého lékaře. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění pod vedením profesorů Preislera, Nechleby a Krattnera. Dalšímu studiu se věnoval ve Vídni a pak v Paříži na Académie Julienne v ateliéru Františka Kupky.

Vystavoval ve Francii, v Čechách a na Slovensku. V roce 1925 se stal zpravodajem Českého slova, listu Československé strany socialistické. Fejetony z Francie doprovázené vlastními ilustracemi psal a ilustroval také pro německý list Prager Presse.

Nadaného umělce provázel pohnutý osud. Během druhé světové války prošel dvěma koncentračními tábory a později získal vyznamenání za odboj proti fašismu. Po válce zůstal natrvalo v Čechách.

Byl třikrát ženatý, jeho první i druhá žena zemřely po vážných nemocech. Protože se nedokázal ztotožnit s nastupujícím komunistickým režimem, který neblaze usměrňoval i umění, upadl postupně v zapomnění.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků