Článek
Jak sám o sobě říká, v souvislosti s jeho osobou se objevují hlavně dvě fakta. Ne to, že je jeden z nejčtenějších humoristů na světě, ale že vyhrál mistrovství světa v kulečníku a večeřel s Charliem Chaplinem. "Chaplin mě chytil za ruku. Prý plakal, když slyšel, co se stalo za druhé světové války Židům. Zeptal jsem se, jestli i on je Žid. Neodpověděl. Ale jeho žena ukázala, že napůl," vzpomíná S velkým komikem se setkali, když Charlie Chaplin dostal Oscara za životní zásluhy. Devětasedmdesátiletý Kishon se narodil v Maďarsku, ale v roce 1949 odešel do Izraele. V současnosti žije střídavě v Izraeli a ve švýcarském Appenzellu. Nedávno se potřetí oženil. Své knížky píše hebrejsky, devatenáct jich bylo přeloženo do češtiny.
Vzpomněl byste si na své začátky v Izraeli?
Všechno záleží na tom, umět hebrejsky. Jde o to, podrobně studovat písmo. Pro dospělého člověka je to téměř nemožné. A já jsem to zvládl jen proto, že jsem nevěděl, že je to téměř nemožné.
Prý jste tak pořádkumilovný, že máte své byty v Izraeli a ve Švýcarsku úplně stejně zařízené?
Některé náležitosti musí být všude stejné. Například na stole musí být šachový počítač. Protože psaní je někdy tak nudné, že musí mít ještě jinou činnost. Nerozděluji si ale deset minut na psaní a deset minut na šachy. Je to stejná pauza, jako když někdo kouří. Tak já udělám tah a počkám, až počítač udělá protitah. Šachy jsem hrál i s Garim Kasparovem.
I ostatní zařízení je podobné?
Ve Švýcarsku mám bazén, v Izraeli kulečníkový stůl. Strašně dlouho hraju totiž kulečník. Pětkrát jsem se účastnil i mistrovství světa v kulečníku v Berlíně. Jednou jsem byl druhý, jednou třetí a pak také poslední a před třemi lety jsem byl ve své kategorii i první.
Věnujete se ještě někdy šperkařství?
V Izraeli mám takovou malou dílnu. Ještě v Maďarsku jsem navrhoval a vyráběl různé řády, ceny do soutěží a drobné šperky. Ale abych svoji manželku a děti přesvědčil, že to není jen taková legenda, že jsem byl kdysi šperkařem, tak mám nějaké své kusy v sejfu a občas jim je ukážu.
Kteří spisovatelé vám přirostli k srdci, ovlivnili vás někteří?
Mám rád světovou literaturu, mám rád Shakespeara, Jaroslava Haška, mám rád sebe. Humoristů je na světě strašně málo. Nedá se říct, že bych byl něčím ovlivněn, ale jsem výslednicí budapešťské tradice. Otcem maďarského humoru byl Franz Molnár. Obdivuji také Elwise Presleyho. Byl to moc krásný muž, velmi skromný, jemný. Mluvil takovým tichým hlasem. Když jsem mu řekl, že je legendou, on na to odpověděl, že není žádná legenda, jen jeden z pěti hvězdných herců v Hollywoodu. Producenti věděli, že když ve filmu zazpívá několik písní, tak film bude úspěšný.
Máte rozdělané nějaké další dílo?
Mám. Tento román jsem chtěl napsat už dlouho. Ale nemohl jsem ho napsat ve svém manželství s mojí druhou manželkou Sárou, které trvalo čtyřicet čtyři let. Z úcty k ní. Mohu ho napsat až teď, po více než roce po její smrti. Je to román o dvojím životě. Vypráví o malém herci, který se náhodou jako meteor vyšvihne na výsluní a zjistí, že takhle rychlý vzestup ruinuje. Příliš velký úspěch je stejně vražedný jako úplné fiasko.