Hlavní obsah

Dejvické divadlo uvedlo Singerovu Love Story

Právo, Jiří P. Kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Po úspěchu hry Sendviče Reality se pustil její autor Karel F. Tománek v Dejvickém divadle do dramatizace románu Nepřátelé Isaaca Bashevise Singera. Pod názvem Love Story ji v Dejvicích nastudoval režisér Marián Amsler.

Článek

Singerovo dílo zůstává u nás majetkem pouze nejužší intelektuální čtenářské vrstvy, i když se je čas od času pokoušejí uvádět české scény, naposledy Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, které nastudovalo Kouzelníka z Lublinu.

Karel F. Tománek zopakoval metodu, která se mu osvědčila při práci na Sendvičích. V ní snesl z piedestavu generaci beatniků a ukázal jejich lidské, osobní problémy. Vyneslo mu to nominaci na Hru roku. Singer je ovšem jako příslušník dvacátým stoletím zdecimované evropské židovské komunity osobností komplikovanější, jeho dílo filozofičtější, méně provokativní, o to samozřejmě vážnější - a závažnější.

A tak tentokrát Tománkovo zjednodušení příběhu na trojženství kabalisty Hermana Brodera (Martin Myšička) v americkém exilu poněkud skřípalo. Jeho vztah k Jadwize (Pavlína Štorková), která ho v rodném Polsku zachránila před vyhlazovacím táborem, k poživačné, alkoholu však stále víc propadající Máše (Klára Melíšková) i k první manželce Tamaře (Zdeňka Žádníková-Volencová), kterou považoval za mrtvou, a ona koncentrák přežila, je v podstatě jen pomocnou konstrukcí díla.

Inscenaci vévodí Myšička

Uvedená výtka nemá ovšem snižovat kvalitu inscenace. Inscenace je výrazná, jak jen to v Dejvickém divadle umí. Myšička se rozpomněl na své nejlepší herecké party. Jeho Broder je nerozhodný, tápající osudem, stejně jako každý emigrant v zemi, se kterou se ještě nesžil, vykolejený. Od konce války uplynuly teprve dva roky. Levicově orientovaná Tamara s německou kulkou v těle ještě netuší, že bude mít v Americe problémy. Jadwiga rezignuje na vztah stále zřetelněji, Máša se utápí v moři drinků...

Na scénu není možné přenést všechna autorova zamyšlení nad osudem Židů v drastické atmosféře východoevropských pogromů vrcholících holocaustem. Platí ale, že na rozmluvy s bohem a na diskuse s rabínem zůstalo v inscenaci prostoru o něco méně, než by si Singer zasloužil.

Dejvické divadlo Praha - Isaac Bashevish Singer: Love Story. Dramatizace Karel F. Tománek. Režie Marián Amsler,scéna Eva Rácová, kostýmy Katarína Holková, hudba Norbi Kovács. Premiéra 11. března 2005.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám