Článek
V překladu Vladimíra Mikeše ho s citem pro vykročení z mantinelů barokního divadla nastudoval v Městském divadle Brno Slovák Roman Polák. Z množiny jeho inscenací zaujaly v posledních letech Ivanov Slovenského komorního divadla Martin nebo Anna Karenina ve Slovenském národním divadle. Stvořil další výrazově jedinečnou inscenaci, tentokrát v Brně.
Zrození Cida
O autorství Corneillova Cida se vedly polemiky od premiéry v roce 1637. V autorův prospěch je ukončil kardinál Richelieu, který mu předtím nebyl příznivě nakloněn. Drama o vášni, cti, věrnosti a o službě králi se ale postupně stalo takovou legendou, že v kostýmu Cida si přál být a je pochován i herecký idol 50. let Gérard Philipe (hrál ho r. 1951).

Zdeněk Junák (Don Diego) a Jiří Mach (Don Rodrigo, jeho syn, později Cid).
Rozporuplné názory se objevily i na Polákův výklad hrdiny starých chansons de geste žakéřů 12. století; nejznámější jsou Píseň o Cidovi a Píseň o Rolandovi. Teoretikové neskousli, že Polák „zradil klasicismus“. Hloupost je to stejná, jako kdybychom Corneillovi vyčítali, že zradil raný středověk.
Inscenace Cida v MDB má vyhraněný styl. Zaujme scéna Pavla Boráka řešená jako aréna pro býčí zápasy. Jako šíjí zraňovaného zvířete projíždí kruhovým prostorem toreadorova kopí. Také kostýmy Petra Čaneckého jsou inspirovány pikadory a matadory maursko-španělské koridy. Dominantní rudá, a bílá s černými - nebo zlatými královskými prvky.

Viktor Skála (Don Fernando, první král Kastilie), Pavla Vitázková (jeho dcera Doňa Urraca), nad nimi Zdeněk Junák (Don Diego), Jaroslav Matějka (Don Arias), Patrik Bořecký (Don Alonso) a Irena Konvalinová (vychovatelka Leonora).
Láska dětí rodů z královy družiny, urážka otce, synova pomsta ve jménu otcovy cti, dovolávání se práva dcery v souboji zabitého otce jejího, zrození Cida z nešťastné lásky k Jiméně a po vraždě jejího zploditele smrt vzývajícího Dona Rodriga.

Zleva Miroslava Kolářová (vychovatelka Leonora), Evelína Kachlířová (Jiména), Irena Konvalinová (vychovatelka Leonora) a Pavla Vitázková (kastilská infantka Doňa Urraca).
Porce vášnivosti
Stylotvorným prvkem je i taneční La banda torera (choreografie Hana Kratochvilová), jen naznačující flamengo či paso doble. Udává tón i přepjatým hereckým výkonům. Větší vášnivostí disponují Evelína Kachlířová (Jiména) a Pavla Vitázková (kastilská infantka Urraca), která ji v sobě musí krotit. Jsou jí obdařeny i vychovatelky Elvíra a Leonora, Miroslava Kolářová a Irena Konvalinová.

Evelína Kachlířová (Cidova Jiména)
Napětí nese příběhem z mužů jen Lukáš Janota a jeho Don Sancho. Ostatní pánové – Jiří Mach v titulní roli, otcové Zdeněk Junák, Petr Štěpán i kastilský král Fernando, Viktor Skála, vyhrocenost charakteristik poztráceli. Cid je ale herojským příběhem hodným doporučení.