Organizátoři vsadili na prolínání kapel s djskými sety, což se nakonec ukázalo jako dobře myšlený tah. Hudba duněla v jednom divokém proudu, který měnil směr podle toho, kdo právě hrál na pódiu. Ať to byla pohodová směs kytar a trip-hopu maďarských Yonderboi, chytlavý, různorodý mix zabalený do drum ´n´ bassu skupiny N.O.H.A. nebo palba ne příliš nápaditého syrového techna britské djské dvojce Slam.

Po jedenácté hodině začíná dav houstnout a vzduch se stává nedýchatelný a lepkavý. Po kratším setu mistra mixážních pultů Carla Craiga, se z kouře vynořili The Prodigy, bonbonek s hodně ostrou a palčivou chutí. Partička z Velké Británie, která si vydobyla slávu kontroverzními texty, začala hrát skoro na minutu přesně.

The Prodigy, drsní hoši, co rádi provokují

Zpěváci a performeři Keith Palmer alias Maxim s bíle pomalovaným obličejem a nečekaně slušně vypadající Keith Flint řádili na pódiu, dav skákal a tančil s nimi. Rozbalili koncert hitovkou Breathe. Tu a tam utrousili peprnější nadávku a fanouškům za jejich nadšení věnovali zdvižený ukazováček. Jak jinak. Dav na to reagoval stejně. Před rudým pentagramem udává tempo klávesista Liam Howlett a Maxim vyzývá rozdivočené fanoušky: "Cítíte se dobře?"

Prostorem se žene akusticko-elektronická smršť, drásavý zpěv i řev. Následuje jeden hit za druhým Fire, Voodoo People, Firestarter, některé songy zní v originální verzi, jiné jsou zremixované, kdy pobělený Maxim akčně rapuje "Czech Rapublic People..." Po čtyřiceti minutách je energii sršící show náhle konec. Fanoušci se s tím nehodlají smířit, šílí a skandují. Chtějí víc. Nezazněly přece vyhlášené songy jako Poison či brutální Smack My Bitch Up.

Následuje skoro půl hodinový přídavek i s reggae bonusem. Kultovní provokatéři pak s Díky opět mizí v tmavém kouři. Vydařená taneční jízda neskončila, tančilo se až do ranních hodin.