Film je natočen na motivy skutečných osudů dvou policistů (Nicolas Cage, Michael Pena), kteří zůstali 11. září 2001 mnoho hodin pohřbeni v troskách World Trade Center (přesněji řečeno "v troskách promenády, která obě budovy spojovala"), ale nakonec byli nalezeni a zachráněni. Zmatky těsně po nárazu letadel a samotné zhroucení první budovy jsou ztvárněny skvěle a díky roztěkané kameře a špičkovým trikům máte skutečně dojem, že "jste u toho" nebo se aspoň díváte na nějaké čerstvě objevené dokumentární záběry.

Pravděpodobně ale nevíte, že k závalu hrdinů dojde v tomto filmu už po necelé půlhodině a celý zbytek promítací doby stráví hrdinové pohřbeni ve tmě, bez možnosti pohybu, a pouze si povídají (protože nic jiného prostě dělat nemohou). A občas se jim zjeví Ježíš. To je prostříháváno jednak scénami s jejich nešťastnými rodinami a jednak zápletkou s náboženským fanatikem a mariňákem, který se na základ božího vnuknutí rozhodne vyrazit do New Yorku a zde pátrat v troskách po přeživších. A skutečně najde naše dva hrdiny a zavolá k nim na poslední chvíli záchranu.

Netvrdím, že se nedá natočit dobrý film s tímto dějem, ale je to velmi těžké. Překvapilo mě, jak režisér Oliver Stone pracoval "na jistotu" a jak celý film natočil velice nenápaditým, standardním stylem, který vůbec nepřipomíná jeho provokativní filmy posledních let. Jako kdyby nechtěl nikoho urazit nebo provokovat a chtěl pouze bez problémů dostat svůj honorář. Neříkám, že to tak bylo, ale působilo to tak na mě a u režiséra se Stoneovou pověstí mě to značně překvapilo.

Ať bylo ale Stoneovo rozpoložení a motivace jakékoliv, skutečností zůstává, že je to profesionál a že se jeho filmu těžko dají vytýkat nějaké objektivní chyby. Herci jsou dobří, to, co má být dojemné, je celkem dojemné, hudba je výborná (Craig Armstrong) a na nepatřičných místech jsem se zasmál opravdu jen párkrát.

Docela zajímavá je tato fotografie, na které můžete vidět dva skutečné newyorské policisty a dva herce, kteří je v tomto filmu hrají. Jistá vnější podoba mezi nimi je, ale přitom je mezi těmi dvěma dvojicemi propastný rozdíl - asi jako mezi filmy Let číslo 93 a World Trade Center.

Nejzajímavější (což ovšem nutně neznamená "nejlepší") premiérou tohoto týdne je film s českým názvem Nabít a zabít (Lucky Number Slevin). Jde o kriminálku ze současnosti, která se snaží kombinovat film noir se stylizovaností a humorem Pulp Fiction nebo Guye Ritchieho. A k tomu má skvělé herecké obsazení.

Zápletka se točí kolem Slevina (Josh Hartnett), o kterém si dva šéfové podsvětí (Ben Kingsley a Morgan Freeman) oba myslí (mylně), že jim dluží peníze (s někým si ho spletli) a zatáhnou ho do své vzájemné války. Kromě toho se ve filmu vyskytuje ještě elitní nájemný vrah (Bruce Willis), pracující pro oba bossy, krásná koronerka (Lucy Liuová) nebo podivně neschopný detektiv (Stanley Tucci), který to celé vůbec nechápe.

Rozhodně mám rád filmy s originálními zápletkami, překvapivými zvraty, vysvětlujícími flashbacky a chytrými hláškami. V tomto případě jsem ale měl opravdu výjimečný pocit, že tentokrát je toho všeho až moc. Nemůžu říct, že by režie byla špatná nebo něco ve filmu vyloženě nefungovalo. Spíš to bylo tím, že je od prvních sekund jasné, že si jeho tvůrci budou s divákem hrát jako kočka s myší a že nesmíme věřit ničemu, co na plátně vidíme (a slyšíme).

Nesmíme se nechat uchlácholit a myslet si, že jsme pochopili, co se právě stalo. Musíme si pouze pamatovat co nejvíc drobností, abychom v závěru filmu byli odměněni tím, jak to do sebe všechno zapadne. Například hned v úvodu filmu vidíme dlouhou scénu a až do úplného závěru nemáme tušení jak vlastně s filmem souvisí, kdy se odehrála a kdo jsou ti lidé, co v ní vystupují. A to pamatování namáhá mozek natolik, že už mi nezbylo moc energie na to, abych si užíval to, na co se koukám (podobný dojem jsem měl z Nolanova Mementa).

Většina herců si své role krásně užívá. Problém jsem měl bohužel s tím nejdůležitějším - Joshem Hartnettem. Jeho Slevin je pořád tak nějak nelogicky "v pohodě", i když po něm jdou dva nebezpečné gangy a nikdo mu nevěří, že je tím, kým je. Vyplývalo z toho, že buď Hartnett hraje hodně špatně, nebo je to s jeho postavou úplně jinak, než si máme myslet. Nebo od každého trochu...

Nabít a zabít není špatný film. Je to asi nejlepší film tohoto týdne. Ale jak už jsem psal výše, byl mi neobvyklým způsobem poněkud nesympatický a připadalo mi, že při vší své snaze o maximální originalitu vlastně jenom recykluje desítky jiných filmů z posledních let...

A nejméně zajímavý (aspoň pro mě) je film Extrémní svahy. Je to dokument o tom, jak pět slavných snowboardistů sjíždí z obrovské hory. To by ale na skoro dvouhodinový film nestačilo, takže je v něm i něco navíc.

Nejzajímavější jsou stařičké záběry prvních snowboardistů, kteří se zoufale snažili vymyslet nějaký tvar prkna, na kterém by se dalo po sněhu jezdit (a padali při tom na ústa). Poměrně zajímavé jsou i záběry onoho inkriminovaného sjezdu a různých současných snowboardových klání - ale při nich už jsem se trochu nudil, protože je to přeci jen pořád to samé dokola a koukat se například na videohru ze série SSX je zábavnější.

Naprosto nejhorší ale byly scény, kdy se jezdci zadumaně dívali do dáli, uvažovali o tom, jak si to filosoficky osudově s horou rozdají a do toho smrtelně vážný vypravěč říkal věci jako "Snowboarding navždy změnil tvář současného sportu a olympijských her". Chápu, že zarytým fanouškům snowboardingu se to bude líbit, ale mně to přišlo spíš k smíchu.

Další premiéry týdne

Kromě zmíněných mají premiéru ještě dokumenty Amazonia Vertical (o přírodě) a Dělníkova smrt (o chudých dělnících) a česká komedie Mezi námi přáteli, kterou jsem zatím neviděl, ale seriózně uvažuji, že na ni zajdu do kina, protože podle několika na sobě nezávislých lidí jde o nejhorší film v našich kinech za několik posledních let! Kdo půjde se mnou?

Ve zkratce...

Většina těch nezajímavých současných počítačem animovaných rodinných filmů mě štve, ale tenhle trailer (aspoň jeho první dvě třetiny) vypadá docela slibně.

Zajímavý příspěvek na téma "Čím se dnes živí herci, kteří kdysi hráli v jednom hodně slavném filmu?" najdete zde.

Na ČT24 běžela reportáž o inovativní reklamní kampani, kterou komik Sacha Baron Cohen připravuje ke svému (výbornému) filmu "Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu". Během této krátké reportáže stačil redaktor říct, že film je o Kazachstánu (není) a že se jeho tvůrce jmenuje "Saša Kohen" (vypadlo mu "Baron"). A pod tím svítil titulek "Sasha Baron Cohen alias Barat" (tedy dvě chyby v pěti slovech).

Milovníci Mangy jistě ocení tohle, ale já jsem moc malý expert na to, abych pochopil více než polovinu.