Děj filmu je zasazen do modelové situace: v neurčené době na kterési lesní samotě ukrývá částečně zchromlý otec syna, aby mu ho neodvedli do nejmenované války. Žijí z upytlačené zvěře, plni strachu z projíždějících vojenských hlídek - až se jednoho dne do Markových želez chytne namísto zvěře mladá žena v nepřátelské uniformě.

Marek ji v bezvědomí přinese do chalupy a navzdory nesouhlasu otce ukryje, aby o ni pečoval, dokud nebude schopna odejít. Drama mezi třemi lidmi, závislými jeden na druhém, lidmi, z nichž každý bojuje svůj boj s druhými i se sebou a s neodvratnými důsledky války, postupně houstne.

Vliv nové vlny šedesátých let

Jako studentský respektive absolventský film je Marta víc než nadprůměrným dílem. Nováková v něm prokazuje schopnost komponovat záběry, vést herce, vytvořit napětí i atmosféru, která nikoli náhodou připomíná filmy šedesátých let: Karel Kachyňa byl jejím ročníkovým učitelem, Evald Schorm a František Vláčil dalšími evidentními vzory.

Divák tedy pocítí přinejmenším ozvěny nejslavnějších filmů těchto tvůrců jako Kočár do Vídně, Den sedmý, osmá noc či Adelheid. V tom je ale zároveň kámen úrazu Marty, pokud ji posuzujeme - a jinak nelze - jako konkurenceschopný film v distribuci.

Marta totiž jako by v oněch bájných časech české nové vlny jaksi zamrzla, přičemž ale hloubky a kvalit těchto filmů sama nedosahuje. Ono bezčasí, neurčenost místa a doby, je totiž dobře ospravedlnitelné, pokud jde o zcela jedinečný konflikt postav, jedinečný příběh. V Martě však byly vazby mezi postavami prakticky předem dané, hodně určily i děj a byla jen otázka, pro kterou z několika málo variant vyústění se autorka rozhodne.

Jasnější zakotvení v místě a času by přece jen posílilo originalitu, působivost a autentičnost zápletky, když nové nebo nově pojaté sdělení Marta nepřináší. Je jen variací na nezpochybnitelné pravdy, že násilí plodí násilí, válka postihuje nejvíc ty nejnevinnější, dospívání je svého druhu postižení srovnatelné s ochrnutím a krev je živočišného původu.

Marta na půl cestě

Není zajisté důvod tato témata ironizovat a není důvod se jimi v umění přestat zabývat. Jde ale o nové, třeba i studentsky neumělé či formálně nedokonalé, zato neotřelé a neokoukané pohledy.

Takto zůstává Marta zdařilým výkonem talentované i ambiciózní absolventky oboru režie, která se ve škole naučila všechno, co se měla naučit, umí to uplatnit ve vlastní práci a umí to i dobře prodat. Výborně zahrála skvělá herečka Petra Špalková, odpovídající výkon podal Jan Novotný a talent prokázal konzervatorista Vojtěch Štěpánek.

Na absolventský film toho je zatraceně hodně, zda to postačí i na ohlas v distribuci, je zatím otázka.

Marta

ČR 2006, 77 min.

Režie: Marta Nováková, Scénář: Jan Coufal a Marta Nováková, Kamera: Matěj Cibulka, Hrají: Petra Špalková, Jan Novotný, Vojtěch Štěpánek