"Záherího překlad je dokonalý převod původního Haška," řekl Právu íránský bohemista Mahmúd Ebádíján. "Velmi zdařilé je i používání slangového jazyka," hodnotí knihu opatřenou poznámkovým aparátem přibližujícím evropské reálie i tabulkou českých místopisných názvů a osobních jmen, podle níž si Íránci mohou najít správnou výslovnost i u takových "jazykolamových" lahůdek, jako je Velké Meziříčí nebo Platnéřská ulice.

Nynější vydání Švejka, vybavené i původními kresbami Josefa Lady, však není první, které se v íránských knihkupectvích objevilo. Už na přelomu 50. a 60. let totiž dílo překládal tehdejší íránský kulturní přidělenec na ambasádě v Praze Íradž Pezeškzád, a to z překladu do francouzštiny vytvořeného Jindřichem Hořejším. Tehdy se však Íráncům dostala do rukou jen polovina díla.

"Vyšel jen první díl, vydání druhého už nebylo povoleno," vzpomíná Ebádíján, jenž v té době sám působil v Praze. "Důvodem nejspíš bylo, že se Švejk až příliš kriticky vyjadřoval k císaři Františku Josefovi," dodává k 60. létům, kdy i v Íránu panoval šáh, neboli císař Mohammad Rezá Pahlaví.

Nestor íránských bohemistů Ebádíján však zdůrazňuje, že nový překlad, vydaný v nákladu 1500 výtisků, je daleko kvalitnější a lépe odráží i drobné nuance Haškova barvitého románu. Ten bylo celkově přeložen do více než 50 jazyků.