V češtině vyšlo zatím celkem 21 Lemových knížek, některé z nich v několika vydáních a velmi vysokých nákladech.

Lem významně ovlivnil podobu sci-fi na celém světě a rozhodným způsobem vstoupil i do dalších oborů. Například termínem "fantomatika" označil už před více než 30 lety jev, který je dnes známý jako virtuální realita. Spisovatel se dnes jako jediný kontinentální Evropan může pochlubit tím, že jeho jméno je řazeno po bok žijících či dnes již klasických legend sci-fi, jako jsou Arthur C.Clarke, Isaac Asimov, Robert Heinlein či Ray Bradbury, pokud jde alespoň o ty nejslavnější.

Lem ve své tvorbě předpovídal mimo jiné počítačové viry, popsal činnost bankomatu či genetického inženýrství. V centru jeho děl nebyl jen samoúčelný obdiv k technické civilizaci, ale střet rozumu se světem hmoty, vzájemné vztahy myslících bytostí a jejich problémy v budoucnu, problém ohrožení lidstva, Země a vesmíru.

V posledních letech se Lem odkláněl od vědeckofantastické literatury a spíše se obecně zamýšlel nad stavem světa. Své úvahy publikoval v polských novinách. Rozhodně v nich odsoudil například například pornografii či etnické války.

Lem debutoval románem Astronauti (1951) a jejich okamžitý úspěch mu otevřel dráhu profesionálního spisovatele. Jeho další díla z počátečního tvůrčího období jako například K Mrakům Magellanovým (1955), Planeta Eden (1959) a Návrat z hvězd (1961) jsou vizemi technických možností při letech do kosmu a technologické budoucnosti.

V další tvorbě (Hvězdné deníky, Zachraňme vesmír, Příběhy pilota Pirxe) konfrontoval rozvoj supertechniky s klasickými lidskými hodnotami a užíval při tom nejrůznějších stylizací a humorně groteskních poloh. V románech Solaris (1961) a Pánův hlas (1968) líčil osamocení člověka ve vesmíru a jeho duševní vývoj.

Formu detektivních románů mají zase díla Vyšetřování (1959) a Rýma (1976). Své zkušenosti z druhé světové války popsal v románovém cyklu Nepromarněný čas 1-3 (1955, 1957, 1965), který je vlastně opožděně vydanou prvotinou.

Stanislaw Lem se narodil roku 1921 ve Lvově v rodině místního starousedlíka, lékaře Samuela Lema. Po druhé světové válce Lvov připadl Sovětskému svazu a místní Poláci museli volit mezi přijetím sovětského občanství a opuštěním města.

Lemovi si vybrali druhou možnost. Roku 1946 se přestěhovali do Krakova, kde Stanislaw Lem dokončil lékařskou fakultu a kde také už natrvalo zakotvil. V témže roce se pokusil psát beletrii, aby nejprve publikoval v časopisech.