Recenzenti oceňují, že kniha se mistrně pohybuje na pomezí různých žánrů. Prestižní francouzský list Le Figaro ji označuje za „esejistickou reportáž“. Nejčtenější belgický deník Le Soir, vycházející v Bruselu, uvádí: „Jeden člověk nestačí zachránit svět. Ale přinejmenším probudí obyvatelstvo. Autor jde po jeho stopách ve městě, ve kterém Palach obětoval svůj život, představuje si i to, co nelze ověřit, a vytvořil tak velmi citlivý Palachův portrét.“

List Paris-Normandie zdůrazňuje: „Není to kniha životopisná ani historická. Je to hutná a dokumentovaná reflexe, které se daří vrátit lidskost do srdce Historie. Krásná a poučná pocta.“

Literární měsíčník Le Matricule des Anges napsal: „Kniha, nacházející se na pomezí životopisného dokumentu a filozofického eseje, vrací krátkému Palachovu životu reliéf a barvy, které z něho politika vymazala.“

Časopis L’Ours pak hovoří o „knize nejvyšší kvality, vyvolávající emoce těmi nejprostšími slovy. I když známe rozuzlení příběhu, díky slohu a způsobu, jakým se autor ptá, knihu po dočtení odkládáme chvějícíma se rukama“.

Lucemburský čtvrtletník Stëmm vun der Strooss knihu zmiňuje v textu o cenzuře a zákonu, který byl nedávno odhlasován v Německu a přikazuje cenzuru na sociálních sítích. Autor stati ocenil, že Sitruk cituje Palachův dopis obsahující dva požadavky: zrušení cenzury a zákaz distribuce propagandistického bulletinu Zprávy. Plátek Zprávy, v Československu rozšiřovaný po srpnu 1968, byl redigován a tištěn v tehdejší Německé demokratické republice. Lucemburské noviny Stëmm Aktuell napsaly: „Díky Sitrukovi dostává politická ikona Jan Palach další, důležitější rozměr: rozměr literární legendy. Příběh studenta, protestujícího proti cenzuře, pozdvihl autor na úroveň obdivuhodné románové biografie. Nenapsal politický román ani román psychologicky analyzující morální vědomí hrdinovo. Napsal román. Literatura zvítězila nad politikou.“

Může se vám hodit na Seznamu: