Přestěhoval jste se do Francie, kde jste už v minulosti přechodně žil. Co vás tam láká?

To je prosté, má žena je Francouzka a kvůli dětem je to tak jednodušší. Když jsem na turné, ona je doma blízko své rodiny. Žije se tam hezky, ale já jsem šťastný kdekoli.

Nicméně vždy je krásné mít poblíž blízké. Vlastně myslím, že je to jediný důvod, proč lidé zůstávají tam, kde se narodili.

Vzniklo už ve Francii hodně vašich nových písní?

Bydleli jsme tam, už když jsem psal písně na poslední desku Square 1, takže ano. Po jejím vydání jsem toho zatím moc nesložil, ale v poslední době jsem hodně přemýšlel o tom, že je čas se do toho znovu pustit.

Doteď jsem se soustředil spíš na koncertování. Dost času mi zabrala i příprava na sólové turné. Sám jsem totiž nevystupoval už roky. Na pódiu se mnou bude jen looper a několik nástrojů. Kytara, baskytara, piano.

Ovlivňuje fakt, že na aktuální turné jedete bez kapely, výběr písní?

Trochu ano. Dává mi to možnost vybrat osobnější písně, ale zároveň bych nerad, aby měl koncert pomalé tempo. Chci, aby byl plnohodnotný, měl své vrcholy i poklidné momenty.

V zásadě bych byl nerad, aby mě to, že tentokrát vystupuji sólo, jakkoli omezovalo. Není k tomu ani důvod, všechny písně jsem přece napsal u piana nebo s kytarou.

Změnil se nějak váš vztah k albu Square 1 během čtyř měsíců, které uběhly od jeho vydání?

Jen se prohlubuje. Písně jsou jako děti, které po narození vyrostou. Koncertování mám rád, protože teprve to mi vlastně dovoluje skladby doopravdy poznat. Také mi připomíná, že nejde jen o jednotlivé písně, ale o hudbu jako takovou. Při koncertech teprve doopravdy ožívá.

Mluvíme spolu necelé dva týdny před začátkem turné. Už máte něco zabaleno?

Něco málo jsem si připravil. Dvě kytary, baskytaru, pedálové efekty a klavír. A přibalil jsem i megafon. Nedávno jsem z legrace natočil na Instagram video, na kterém do něj zpívám. A spousta lidí hned psala, že to zní skvěle, jestli ho vezmu na turné. S tím jsem si zavařil.

Jste už zkušený koncertní matador, jedno z prvních důležitých turné vás ovšem potkalo ještě před vydáním prvního oficiálního alba Hobo. Jako předskokan jste vyjel na koncerty s Peterem Gabrielem. Jak se to přihodilo?

Potkal jsem ho, když jsem s bratrem nahrával v jeho studiích. Když jsme tam pracovali, potřeboval studio na chvíli využít, tak jsme se setkali.

Také jsem se tam tehdy spřátelil s jeho dcerou a ona mu pak pořád pouštěla mou hudbu. Dokola mu říkala, ať se na mě zajde podívat. Takhle jednoduše to vzniklo a byl to pro mě velmi zásadní moment. Stalo se to přes přátelství s členem jeho rodiny.