Hlavní obsah

Zpěvák Jan Smigmator: Ke spolupráci s rodinou Sinatry už nedojde

Právo, Jaroslav Špulák

Swingové Vánoce v Lucerně se konají pod hlavičkou koncertního programu Sinatrology, za kterým od roku 2015 stojí swingový zpěvák a skladatel Jan Smigmator. Ve dnech 22. a 23. prosince ho ve Velkém sále pražské Lucerny doprovodí Big Band Felixe Slováčka, Leona Machálková, Dasha a britský zpěvák Atila Huseyin. Repertoár večera už nebude tolik sinatrovský, přesto bude zajímavý.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Smigmator se těší na vánoční atmosféru swingových koncertů v pražské Lucerně.

Článek

Proč jste letos konání swingového večera posunuli na dosah Vánoc?

Projekt Sinatrology začal v roce stého výročí narození Franka Sinatry, tedy před třemi lety. První galakoncert se konal 12. prosince, v den Sinatrových narozenin. Říkal jsem si tehdy, že bude-li akce pokračovat, budeme její konání plánovat vždy na termín kolem data těch Frankových narozenin. Chtěl jsem se v tom čase scházet v Praze nebo jinde v České republice s různými kolegy z různých koutů světa a oslavovat Sinatrův odkaz.

Loni jsem ale došel k tomu, že v některých lidech navozuje název Sinatrology pocit stále se opakujícího konceptu, na němž už v minulosti byli. Přestože každý rok chystáme nový program, měníme repertoár i aranže, zveme nové a nové hosty, sám cítím, že koncept Sinatrology je trochu vyčerpaný. Navíc se v poslední době vyrojila spousta dalších lidí, kteří začali se Sinatrovým repertoárem trochu koketovat. A tak jsem si řekl, že vzhledem k tomu, že nám provozovatelé Lucerny nabídli termíny 22. a 23. prosince, uspořádáme pod hlavičkou Sinatrology Swingové Vánoce.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Smigmator

Opravdu jste měnili na předcházejících ročnících Sinatrology aranže skladeb?

Je to tak. Kupříkladu Sinatrovu písničku Strangers In The Night, což je absolutní klasika, hrál v prvním roce Pavel Šporcl na housle. V následujícím roce jsem ji zpíval sólově já a loni ji hrál Felix Slováček na klarinet, k čemuž si nechal napsat aranžmá od Vladimíra Popelky. Ten skladbu pojednal velmi stylově, ale po svém.

Zazní letos v další verzi?

Nezazní, protože ji neuvedeme. Osobně se musím přiznat, že to není zrovna písnička, kterou bych z repertoáru Franka Sinatry nejvíc miloval, navíc jsme se letos v programu od sinatrovského odkazu trochu oprostili. Zazní více skladeb od jiných interpretů, ať už jde o Bobbyho Darina, Tonyho Bennetta nebo Lizu Minelliovou a další ženské interpretky. Letos se k nám totiž připojí zpěvačky Dasha a Leona Machálková.

Vystupovat s námi bude i violoncellistka Terezie Kovalová, která mě velice překvapila tím, že se mě na naší první schůzce zeptala, jestli by si nemohla nějakou swingovku také zazpívat. Podivil jsem se, že tyto skladby zpívá, a ona mi odpověděla, že začínala s jazzem. Později od něho odešla s přesvědčením, že potřebuje hudebně vyzrát, aby se k němu mohla v budoucnu vrátit. Evidentně se rozhodla, že se vrátí dřív, než původně zamýšlela. Takže na Swingových Vánocích nebude jen hrát na violoncello, ale bude i zpívat swing.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Smigmator

Jedním z vašich cílů před třemi lety bylo pozvat na Sinatrology někoho z rodiny Franka Sinatry. Podaří se to?

Chtěl jsem pozvat Franka Sinatru Jr., ale ten bohužel v březnu 2016 zemřel. V první fázi jsme byli v kontaktu s Nancy Sinatrovou, Frankovou dcerou. Ta ale v posledních letech téměř nevystupuje, a tak se obávám, že by se jí pozvání do České republiky asi přijímat nechtělo. Hodně se uzavřela ve svém soukromí a zájem o veřejný život moc nemá. Pokud jde tedy o rodinu Franka Sinatry, ke spolupráci už zřejmě nedojde.

Loni na Sinatrology započala vaše spolupráce s britským zpěvákem Mitchem Winehousem. Jak po prosincových koncertech pokračovala?

Velmi jsme se spřátelili a už loni vznikla myšlenka nahrát společné album. Věnovali jsme ho tvorbě George Gershwina a vyšlo letos v září u příležitosti skladatelova sto dvacátého výročí narození. Pokřtili jsme ho v Praze v Malostranské besedě a pár dnů nato v Londýně ve slavném jazzovém klubu Pizza Express. Byl to pro mě obrovský zážitek, protože jsem poprvé v životě zpíval anglicky otextované písně rodilým mluvčím v jejich vlastní zemi a obstál jsem.

Pár týdnů nato jsme odjeli s mým dvorním klavíristou Vladimírem Strnadem a kontrabasistou Janem Greifonerem do Chicaga, kde jsme absolvovali tři koncerty a pokřtili tam vinylovou verzi alba. Kmotry elpíčka se stali Anton Cermak Kerner, vnuk bývalého starosty Chicaga Antonína Čermáka, a hornistka České filharmonie Kateřina Javůrková.

Musím se přiznat, že jsem si připadal, že zpívám ve svém vlastním snu. Hráli jsme v prestižním klubu ve třetím nejvyšším mrakodrapu ve městě, v osmdesátém patře. Pod námi bylo osvětlené Chicago, já zpíval písně od Gershwina, sál byl vyprodaný, a navíc s námi hráli dva skvělí američtí hudebníci, saxofonista Eric Schneider a bubeník Joe Adamik.

Bylo to pro mě důkazem toho, že písničky Velkého amerického zpěvníku mají otevřené dveře na celém světě, a i když člověk není globální hvězda, může se jako jejich interpret podívat kamkoli. I do jejich kolébky.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Smigmator

Bude příští rok Sinatrology?

Projektu se nevzdávám, protože dobře funguje, diváci se vracejí a cítím, že si za tři roky své existence získal známku kvality. Spíš ho budu ale prezentovat tak jako v letošním roce. Tedy Sinatrology uvádí… Bude pokračovat v návaznosti na Sinatrův odkaz, ale zároveň chci jít dál a chci zvát nové hudebníky. Mohu prozradit, že díky Mitchi Winehouseovi jsem navázal spolupráci s německým big bandem skvělého klavíristy Thila Wolfa a právě s ním chystáme společný galakoncert na prosinec příštího roku.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám