Oficiální pátrání po vrahovi přeskočil a raději nechal okolnosti zločinu i předchozí výsledky práce policie prozkoumávat a prověřovat amatéra s kamerou, přičemž rozvíjel jiný narativ, ve světové produkci poměrně oblíbený. Návrat hrdiny do míst dětství, kde postupně odhaluje do té doby úspěšně skrývaná tajemství.

Dokumentarista Lukáš, který přijede do Buchnova zjistit, proč vlastně jeho kamarád z dětství Denis zemřel, zkraje narazí na téměř neproniknutelnou hradbu mlčení. Vraždu mladého Roma údajně nikdo neviděl a nikomu se nechce mluvit ani o činu, ani o oběti. Brzy se ale začne ukazovat, že pod pokličkou se tady tají spousta špíny, a pro Lukáše jeho „čmuchání“ začíná být i nebezpečné. Nasbírané drobné střípky ze života maloměsta postupně skládané do stále ucelenějšího obrazu přitom detektivku rozprostřely do šíře sahající až k sociálnímu dramatu.

Záměr přinést seriál přesahující celkovou kvalitou – tématem i zpracováním – hranice žánru a běžné spotřební produkce si však tvůrci hned několikrát pokazili, byť skupinu šesti mladých scenáristů a tří režisérů z českých filmových škol vedl jako showrunner americký scenárista Harold Apter a projekt s Českou televizí koprodukoval francouzsko-německý kanál Arte.

Rozpaky vzbudilo v průběhu vysílání více věcí, ale největší pochybnosti šly od počátku hlavně za motivem incestu. Svou přepjatostí budil dojem autorské a inscenační neobratnosti, ale stále aspoň ukazoval na nějaký vypravěčský záměr. Jenže když se objevili na scéně němečtí gauneři, kteří stáli za černými kšefty místní lékárnice, celá do té doby pracně získávaná důvěra diváka se zhroutila. Dvojice sadistických homosexuálních padouchů s tyrolskými tralaláčky na hlavách – celkově vyparáděná jako do Alles Gute – vyzněla silně parodicky.

Zatímco celým příběhem prostupuje vážně pojaté téma rasového a sociálního napětí vůči Romům, karta s českými stereotypy o Němcích padla na stůl náhle, osamoceně a kdovíproč. Navíc v parodickém provedení, kdy se zřejmě nepodařilo uhlídat hranici nadsázky. Důvodem byla nejspíš jen bezradnost, jak zinscenovat náhlou střílečku, a snaha divákům nějak „zdůvodnit“ sérii vražd a velkolepou zkázu kvůli několika barelům jedovatých pesticidů.

Vypravěčská mozaika

V dnešním závěrečném dílu pokazí dojem i vypravěčská mozaika, kdy se příliš přeskakuje v jednotlivých linkách a v časových rovinách ve snaze doříct vše, co ještě nebylo odhaleno. Přesto Lynč představuje zajímavý pokus o spojení detektivky s tématem maloměšťáctví a rasismu, i když je výsledek poněkud násilný.

Za pozornost však stojí minimálně kvůli některým výkonům, hlavně mladých herců. Především Marsella Bendiga v roli bratra oběti, který před kamerou působí velmi přirozeně, a Janka Gregora jako jeho protivníka, ale také křehké Štěpánky Fingerhutové coby Heleny zneužívané vlastním otcem nebo Jiřího Roskota jako mentálně retardovaného chlapce.