Článek
Režisér Antú Romero Nunes zaujal pražské diváky už na loňském ročníku inscenací Hotel Evropa z vídeňského Burgtheatru, vytvořenou podle románu Josepha Rotha. Tentokrát si zvolil Homérovu Odysseu a s herci Thomasem Niehausem a Paulem Schröderem rozpoutal před zraky diváků dvouhodinovou klauniádu.
U rakve svého otce Odyssea se sejdou jeho synové Telemachos a Telegonos. Navzájem o sobě nevědí a přítomnost toho druhého není právě vítaná. To je výchozí situace představení, v němž je už po pár minutách zřejmé, že půjde především o show dvou výborných klaunů.
Jak bývá u komické dvojice zvykem, Telegonos, syn čarodějnice Kirké, po níž zdědil kouzelnické schopnosti, je tím naivnějším, legitimní syn Telemachos tím racionálnějším a škodolibějším, i když také tyto charakteristiky dojdou v průběhu představení značných proměn.
Oba herci jsou mimořádně pohybově i hudebně vybavení a schopní neuvěřitelných kousků. Vše se děje kolem rakve, o níž není jasné, zda v ní skutečně někdo leží, ostatně sama rakev se mění ve stůl, postel, antickou lázeň a řadu dalších míst, aby v závěru byla motorovou pilou brutálně rozřezána na kusy.
Představení si pohrává s názvuky na příběh a postavy trójské války i antické Řecko, ale výchozím bodem by mohla být jakákoli dramatická situace, od Hamleta po Čekání na Godota, které hra mužské dvojice ostatně v mnohém připomíná.
Je to opulentní klauniáda, v níž nechybí takřka nic, od hudebních hříček (včetně perfektního sóla na minitubu) přes groteskní předvádění tělesných kvalit, polévání krví, pojídání srdce, patlání hlav hmotou, jež živého herce promění v sochu, řev a benzínový odér motorových pil, tanec až po kouzelnickou produkci a řadu dalších akcí, v nichž se ovšem trochu vytrácí, o čem a proč to celé vlastně je. Dlouhý rozjezd a několik konců výsledný dojem z jinak dokonalé klauniády rovněž oslabují.