„Jediná možnost je, že bychom se s Prahou konstruktivně dohodli, jsem ochoten všechno zastavit. Já nebojuji o epopej, abych ji měl pro sebe, to jsou lži. Já bojuji o to, aby byla zachráněna a přístupná. Dnes je pohřbena v městském klášteře, kdyby byl magistrát slušný, tak ji aspoň vrátí do Krumlova,“ řekl po jednání Mucha.

Mucha se snažil s Prahou od roku 2005 mimosoudně dohodnout, ale neúspěšně. Nakonec podal na město žalobu. Muchovi jde prý především o to, že Slovanská epopej má zůstat v Praze. To byla podle něj malířova podmínka, když epopej městu daroval.

„Ten důvod, proč já bojuji, je, že je to v Japonsku (na výstavě, pozn. red.), ale magistrát jedná o (výstavě v) Číně. Vím od korejského velvyslance a českého velvyslance v Koreji, že to chtějí poslat do Koreje, do Tchaj-wanu, Ameriky a tak. To znamená, že epopej bude zničena,“ uvedl Mucha už v dubnu v reakci na tehdejší verdikt obvodního soudu.

John Mucha s obrazem svého dědy Alfonse.

John Mucha s obrazem svého dědy Alfonse.

FOTO: Archiv, Právo

Výstava v Japonsku skončila letos v červnu, dílo za dobu, kdy trvala, obdivovalo přes 650 tisíc návštěvníků. I když Čína a Jižní Korea o epopej rovněž projevily zájem, dílo zatím zůstává v Praze.

Slovanská epopej
Alfons Mucha Slovenskou epopej maloval na zámku Zbiroh. Práci začal v roce 1909 a trvala celkem 18 let. Slovanskou epopej tvoří 20 velkoplošných obrazů (největší mají rozměry 8,1 krát 6,1 metru). Jsou inspirované slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Od roku 2010 je epopej na seznamu kulturních památek.

Město namítalo, že Mucha epopej nikdy nevlastnil. Prvotním vlastníkem byl podle města mecenáš a filantrop Charles Richard Crane, který dílo u Muchy objednal. Podle dokumentů, které se vážou ke smlouvě o vyhotovení díla a které se týkají předání jednotlivých obrazů Praze, je uveden Crane jako dárce. Podle města Mucha nikdy vlastníkem obrazů nebyl, jen jejich zhotovitelem.

Jeden z obrazů cyklu Slovanská epopej ve Veletržním paláci

Jeden z obrazů cyklu Slovanská epopej

FOTO: Petr Hornik, Právo

V tomto duchu také letos v dubnu rozhodla Martina Tvrdková z Obvodního soudu pro Prahu 1, která smlouvu mezi Muchou a Cranem posoudila jako námezdní a byla pro její rozhodnutí stěžejní. Podle Tvrdkové se Johnu Muchovi nepodařilo prokázat, že by jeho dědeček dílo někdy vlastnil.