Prvním „tátou“ dvojice byl Josef Skupa, pak Miloš Kirschner a jako poslední Martin Klásek. Lážnovský je tak čtvrtým hlasem, který Spejbl a Hurvínek dostanou.

Dlouholetý trénink

Dvaačtyřicetiletý herec se netají tím, že Spejbla a Hurvínka miloval už v dětství. „Trénoval jsem to pod stolem, když jsem byl malý, bylo mi asi pět let. Uměl jsem to tehdy vlastně hned. Ale Spejbla jsem nemohl trefit, navíc jsem si ho pletl se Štaidlem,“ přiznal Novinkám Ondřej Lážnovský s tím, že v pozdějším věku Spejbla zkusil až na popud herce Martina Kláska, který o Ondřejově fistulce věděl.

Ondřej Lážnovský dvojici Spejbla a Hurvnínka miloval od dětství.

Ondřej Lážnovský dvojici Spejbla a Hurvnínka miloval od dětství.

FOTO: Novinky

„Je to ale pokus, uvidíme, jak se s tím hlasem sžijí diváci, jak se na to hercům bude hrát, co budou říkat recenze, za rok si řekneme,“ usmívá se loutkoherec s tím, že nejvíce na této roli cítí zodpovědnost. Prý už nemá touhu se někam cpát, snaží se trénovat a být připravený.

Malí kritici

Ondřej Lážnovský má jedenáctiletá dvojčata Matěje s Jonášem, kteří se stali tatínkovými největšími kritiky. „Vždycky, kdy jsem doma trénoval, tak přišli a říkali třeba: Tati, to nee. Byli nemilosrdní. Já jsem fakt nemohl toho Spejbla trefit, charakterově je tak bohatý! Když už jsem byl zoufalý, tak kluci říkali: Už ho tam slyšíme, tatínku, neboj, to bude dobrý,“ směje se herec.

Dva hlasy a dvě loutky

Disciplín, které musí Lážnovský obsáhnout, je několik. Divadlo má ale rozdvojenou interpretaci, což znamená, že část herců mluví a část vodí. „To mám možnost číst, ale když jsou pak vystoupení před lidmi, tak se držím Spejbla, protože se moc nehýbe. Mám to tak, že když mluvím Hurvínka, tak se mi zrychlí Spejbl, a když Spejbla, tak se mi Hurvínek zpomaluje,“ směje se Lážnovský.

Loutkoherec, dramaturg, režisér a autor Lážnovský působí v Divadle S+H od sezóny 2009/2010. Podepsán je mimo jiné pod představeními Dějiny kontra Spejbl a Hurvínkovo přání.